Hrad Křivoklát – původně lovecký hrad českých panovníků. Nachází se na území stejnojmenného městyse, asi 13 kilometrů od Rakovníka. Křivoklát svým historickým významem patří ke klenotům mezi českými hrady. Pobývali na něm například Václav I., Přemysl Otakar II., Eliška Přemyslovna, Karel IV. nebo Václav IV.

Křivoklát byl v první polovině třináctého století vystavěn na místě staršího hradu, jehož existenci dokládá písemná zmínka z roku 1190. Z počátků výstavby jsou patrné ještě vlivy románského slohu, později zcela převládl styl gotický.

K významným úpravám došlo za vlády Přemysla II. Otakara, který hrad proměnil v honosné královské sídlo. Ve zvelebování pokračoval i jeho syn Václav II. Dominantu hradu tvoří mohutná válcová gotická věž o výšce 42 metrů. Do jižního křídla hlavního bloku je zasazena kaple Panny Marie, na opačné straně jej uzavírá Prochoditá věž, kterou je veden vstup do hradu.

K další velkolepé přestavbě se odhodlal Vladislav II. Jagelonský, za jehož vlády dostal hrad v hrubých obrysech podobu, jakou známe dnes.

Po nástupu Habsburků v době pobělohorské sláva Křivoklátu pohasla. Jeho zdi sloužily jako vězení pro dynastii nepohodlné odpůrce. V sedmnáctém století hrad vlastnily rody Valdštejnů a Fürstenberků. Kdysi okázalé sídlo v té době již chátralo, na zuboženém stavu se podepsaly i požáry, z nichž poslední ničil v roce 1826. První rekonstrukce se hrad dočkal až po více než půl století (1880). K dalším opravám docházelo po roce 1929, kdy Max Egon Fürstenberk prodal Křivoklát československému státu. Hrad patří ke klenotům, dokladujícím bohatost a rozmanitost české historie. Jeho knihovna obsahuje na dvaapadesát tisíc svazků.