SYRSKÁ LIBRA
Historie měnového systému (1992–1998)
Syrská libra (singulár LS nebo £S; arabsky ةريللا ةيروسلا al-Lira as-sūriyya, francouzky livre syrienne; kódu ISO SYP někdy také SY£) je měnová jednotka Sýrie a je emitována od roku 1957 Syrskou centrální bankou (Banque Centrale de Syrie; arabsky كنب يزكرملا يريسل.
Před rokem 1957 se na vydávání bankovek Syrie podílelo několik institucí, které zmíníme níže. Syrská libra se dělí na 100 qirsh1 (1/100; arabský شرق množném čísle شورق ,qurūsh, piastres v angličtině nebo francouzštině), ačkoli mince se v této hodnotě od roku 1950 již nerazí. Stojí jistě za poznámku terminologické varianty označení syrské měnové jednotky. Syrská libra je jednak označována jako libra, ale také jako lira či livre (plurál livres; emise ND (1950) Arms – Rremière Émission Issue; Pick#73–78; emitent Institut d‘Émission de Syrie; viz níže). Syrská libra byla (mimo odlišné označení u dřívějších emisí) prakticky zavedena v roce 1948 na základě parity s předchozí syrsko-libanonskou librou. Tato měnová jednotka byla obecně označována již jako syrská libra, především proto, že bankovky (ale i některé mince) měly samostatnou úpravu jednak pro Syrii a také pro Libanon. Syrsko-libanonská libra byla ustanovena v roce 1920 a měla paritu k 20 francouzským frankům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Naše nejvzácnější bankovky
Za více než 250 let se na našem území vystřídalo v oběhu na několik set druhů bankovek a státovek, ale i nejrůznějších typů poukázek a nouzových platidel.
Mnohé z nich známe jen v několika exemplářích, o existenci jiných se dovídáme už jen z dobových dokumentů.
Týká se to nejen platidel před rokem 1918, ale i novějších. Typickým zástupcem je například 5 Ks 1945 série B, kde známe doposud pouze jediný exemplář nebo 5000 Kč vzor 1919. Samotnou kapitolou je poté kupříkladu 200 Kč 1993 s proužkem „Republique du Zaire“ jejíž vysoká cena není dána ani tak počtem kusů, jako spíš mediální popularitou tohoto chybotisku. V následujícím výběru se zaměříme na výběr některých nejzajímavějších bankovek po roce 1918.
5000 Kč 1919
Svatý grál mezi československými papírovými platidly, tak lze bezesporu charakterizovat legendární pětitisícikorunu vzor 1919. Státovka, jejímž emitentem byl Bankovní úřad při Ministerstvu financí (BÚMF), se tiskla ve vídeňské Druckerei für Wertpapiere. Ta zde pro lícní stranu použila upraveného motivu z Rakousko-Uherské 1000 K vzor 1902 od autorů Heinricha Leflera a Rudolfa Rösslera. Celkem se zhotovilo na 500 599 kusů, z kterých se z oběhu nevrátilo 98. Samotná státovka obíhala jen necelé dva roky mezi 7. 8. 1919 a 15. 4. 1921. V současnosti je známo 36 exemplářů, z nichž se značná část nachází ve sbírkách veřejných institucí – zejména muzeí a bankovních ústavů v České a Slovenské republice, ale také například v Japonsku, Portugalsku, Španělsku, Dánsku Nizozemí a dalších zemích. Zatím poslední objev dosud nezdokumentované 5000 Kč I. se udál před několika lety, kdy byl zjištěn prozatím jediný neperforovaný exemplář.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
