PŮLSTOLETÍ HARCUBOVY PĚTIKORUNY Historie slavné mince
Ačkoliv je to o něm málo známo, představuje rok 1964 jeden z významných milníků československého mincovnictví.
Jednak bylo po sedmileté přestávce obnoveno vydávání pamětních mincí, které se od toho roku vydávají každoročně bez přestávky, jednak pořádání výtvarných soutěží na umělecké návrhy mincí převzala po ministerstvu školství (dříve ministerstvu školství a národní osvěty), zprvu na základě pověření ministerstva financí a později v rámci vlastní zákonné kompetence, Státní banka československá (SBČS).
Rok 1964 také znamenal začátek další etapy zásadního přerodu soustavy československých platidel, zavedených při peněžní reformě v roce 1953, vydáním tříkorunových a pětikorunových mincí náhradou za státovky. Nás bude zajímat vznik pětikoruny, od jejíhož vydání uplynulo tento rok právě půlstoletí. Podmínky neomezené anonymní soutěže na výtvarný návrh pětikoruny vypsala SBČS 28. května 1965 s uzávěrkou 15. října 1965. Na lícní stranu mince měli autoři
umístit státní znak, název státu, letopočet 1966 a případně „drobné příhodné symboly“. Na rubové straně měla být ztvárněna „nápadná číslice 5“ se zkratkou měnové jednotky Kčs a vyjádřen „symbol anebo motiv ze současného života“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
OCHRANNÉ PRVKY PAPÍROVÝCH PLATIDEL
Stručný úvod do problematiky
Papírová platidla se mnohem více stávají cílem padělatelů, než je tomu v případě mincí. Ačkoliv je naprostá většina zadržených falzifikátů nejnižšího stupně nebezpečnosti, je dobré znát základní ochranné prvky našich platidel.
Moderní technologie nás obklopují na každém kroku a není tak divu, že pronikají i do takového odvětví, jako jsou papírová platidla. S nejnovějšími technologiemi se nesetkáváme jen na měnách jako je euro či americký dolar, ale nalezneme je i na našich bankovkách. Takovým příkladem je i tzv. IR tisk. Na rozdíl od veřejnosti dobře známého UV tisku je IR tisk určený pouze pro odbornou veřejnost a specializovaná zařízení. IR tisk spočívá v nánosu speciální barvy, která je viditelná pouze při osvícení infračerveným zářením. Touto barvou jsou na příklad u 100 a 200 Kč vyvedeny i portréty Karla IV. a Jana Amose Komenského. Naopak u vyšších nominálů jsou poté portréty viditelné jen z části nebo vůbec.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
