ZLATÉ RAŽBY S IKONOGRAFIÍ
blízkou slezským grešlím
Slezské grešle, především z období dlouhé vlády císaře Leopolda I., jsou pro svou relativně snadnou dostupnost a velkou variabilitu mincovních obrazů na rubu těchto mincí, vděčným předmětem zájmu mnoha sběratelů habsburských vládních ražeb. Existují však i velmi vzácné zlaté ražby z přelomu 17. a 18. století s ikonografií velice z vládních mincoven často nesprávně označované jako „odražky grešlí ve zlatě“.
V numismatických encyklopediích je u hesla „odražek“ následující definice: „Odražek je mince nebo medaile ražená z jiného kovu, než bylo mincovním řádem nebo vydavatelem původně určeno.“ V tolarovém období se používalo odražků původně stříbrných nominálů např. tolarů ke vzniku násobků dukátů. U drobné mince se pak většinou jednalo o díly dukátu. Za regulérní odražky jsou považovány ty, k jejichž zhotovení se využívalo již hotových razidel určených k ražbě jiných nominálů shodného průměru.
U slezských grešlí vycházejících z vládních mincoven za panování císařů Leopolda I. a Josefa I. však je situace z tohoto pohledu poněkud nepřehledná. V polovině 18. století se v soupisech velkých sbírek (např. Welzl von Wellenheim, Köhler) s pojmem odražek grešle ve zlatě nesetkáváme, mince jsou popisovány jako díly dukátu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (42)
Karlovarské účelové známky II.
Mezi karlovarskými účelovými ražbami nechybí známky na nápoje, zejména pivo. Není jich ale v současnosti známo tolik, kolik by se dalo očekávat od lázeňského města s mnoha restauračními podniky. Jsou zde zastoupené obě jejich nejrozšířenější kategorie, známky k přídělu domácího piva v pivovarech a známky jako předplatné na pivo v hostincích. Připomeňme, že první dostávali zaměstnanci pivovaru v množství úměrném jejich postavení v pivovaru, věku a pohlaví, druhé prodávané s množstevní slevou napomáhaly podniku udržovat klientelu a byly tak jedním z prostředků konkurenčního boje.
Zámecký pivovar v Doubí1 někdy v letech 1890– 1925, kdy byl jeho majitelem Hanuš šlechtic Čížek ze Smidaichu, vydal známky k evidenci v ýdeje domácího piva (obr. 16–17). V literatuře jsou popsané s různými materiály. Peter Menzel uvádí u těchto ražeb německého výrobce Prägeanstalt L. Chr. Lauer Nürnberg. Známky pivovaru v Doubí jsou v současnosti zatím jediní zástupci karlovarských pivovarských známek. Z Weberova pivovaru v Karlov ých Varech Rybářích známky na domácí pivo nejsou známé, i když se s určitostí užívaly i tam.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
