PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (6)
Římská aréna v Pule
Bankovky s tématem Římské arény v Pule s nominální hodnotou 10 kuna se objevily již v roce 1993/1994. Později také v následujících emisích z let 1995, 2001, 2004 a 2012. V katalogu SCWPM jsou evidovány pod označením SCWPM P#29, 36, 38a, 43, 38b. Emitentem je Hrvatska narodna banka.
Chorvatskou měnou je kuna (s mezinárodním kódem HRK) a dělíme ji na 100 lipa. Tato měna nahradila v roce 1994 bý valou měnu chorvatský dinár. Chorvaté měli již v minulosti možnost poprvé platit kunami, a to v období 2. sv. války.
Historie
Pula – město s přístavem v zátoce se nachází na samém jižním okraji Istrijského poloostrova. Jednou z největších atrakcí tohoto města je Římská aréna, která je vyobrazena na reversu výše zpodobněné bankovky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Mincovnictví krále Jiřího z Poděbrad
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro
český stát dobou míru a konsolidace.
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů i drobné mince v Kutné Hoře, ale zdá se, že pražské groše s Ladislavovým jménem (obr. č.1) se razily jen příležitostně – snad k jeho poctě při návštěvě Kutné Hory. Tyto groše totiž patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách.
Ještě v době svého správcovství (1450–1458) provedl Jiří měnovou reformu ovšem zatím bez ražení grošů. Jejím základem byl peníz se lvem s charakteristickou půlměsícovitou hřívou, ale na jeho krku ještě s další řadou malých půlměsíčků (obr. č. 2). Tento peníz z počátku padesátých let měl váhu kolem 0,4 g, ryzost asi 0,396 a bylo jich počítáno 7 za groš. Poloviční hodnotu měl pak haléř s korunou v jemné kresbě (obr. č. 3). Tyto drobné ražby už nebyly krojeny nůžkami, nýbrž vznikaly novou technologií - jednotlivým vyrážením střížků
průbojníkem ze stříbrného plechu. Výrazně se lišily i svojí barvou. Na rozdíl od černých peněz ze čtyřrázem byly opět bílé a kulaté.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
