Britská mandátní Palestina Mince a bankovky 1927–1947
Prvního srpna letošního roku si připomeneme sté výročí počátku první světové války, v níž země Dohody (Srbsko, Británie, Francie, Rusko, Itálie, Rumunsko a USA) zvítězily nad Ústředními mocnostmi
V době první světové války hrál na Blízkém východě velmi důležitou roli cestovatel a arabista Thomas E. Lawrence (1888–1935), zvaný Lawrence z Arábie. Tento nadaný muž byl nejen plukovníkem britské armády, ale i rezidentem britské rozvědky v Káhiře. Byl to on, kdo po vojenské stránce organizoval povstání beduínů proti Osmanské říši, vyhlášené v červnu 1916 emírem v Mekce, šerifem Husseinem.
Lawrencem vedení beduínští povstalci obsadili v červnu 1917 přístav Akaba, nedaleko dnešního izraelského Ejlatu. Další významnou osobností byl generál Edmund Allenby (1861–1936), který byl v letech 1917–18 vrchním velitelem Egyptského expedičního sboru, britské jednotky bojující v Africe a Asii proti Osmanské říši. Allenbyho vojsko obsadilo Gazu, poté Jaffu a nakonec, 7. prosince 1917 před Brity kapitulují osmanské oddíly v Jeruzalémě a Britská armáda jej obsazuje. 11. prosince sám generál Allenby vešel pěšky do Jeruzaléma, čímž dal najevo svou úctu ke Svatému Městu. 24. září 1918 Britové dobyli Haifu a tímto měli prakticky v rukou celou celou Palestinu. Posledního záříjového dne byl dobyt Damašek a to byla formální tečka za boji o Sinajský poloostrov a Palestinu. Osmanská říše, onen „nemocný muž na Bosporu“, zanedlouho kapitulovala a její bývalé provincie se nyní dostaly pod britskou a francouzskou správu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa
Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.
Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.
Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
