Beran - mince znamení zvěrokruhu
Znamení Beran je dle zvěrokruhu ohraničeno daty 21. března a 20. dubna.
Znamení Beran je dle zvěrokruhu ohraničeno daty 21. března a 20. dubna.
Beran je nejenergičtějším znamením zvěrokruhu. Slunce, které vstupuje do prvního znamení v den jarní rovnodennosti zde započíná nový cyklus. Jedná se o znamení pod vládou bojovné a odvážné planety Mars. Lidé pod jeho vládou jsou nezávislí, dynamičtí, odvážní, mají nadbytek energie, nosí v sobě touhu prosadit se za každou cenu . Jedná se o znamení velkého sebevědomí, ctižádosti.
V tomto znamení se narodil mimo jiné i Jan Ámos Komenský, Leonardo da Vinci, Charles Chaplin, Jean Paul Belmondo, Quentin Tarantino, Vincent Van Gogh nebo Gary Kasparov.
Mince s výtvarnými motivy znamení zvěrokruhu se staly oblíbeným dárkem již dříve.
Letošní rok přináší nový cyklus mincí věnovaný jednotlivým znamením zvěrokruhu. Další mince tohoto cyklu je věnována právě znamení Berana. Nové mince s vkládanými zirkony navíc každého upoutají svým originálním a okouzlujícím výtvarným pojetím.
Mince jsou raženy z tzv. stearlingového stříbra vysoké ryzosti 925/1000. Mají průměr 38.61 mm. Každá váží 28.28 gramu. Emitentem vydávající tyto mince je Běloruská centrální banka. Razí se však v polské mincovně. Na český trh je importuje Zlaté Mince Numismatika. K dostání jsou v specializovaných prodejnách v Praze v Obecním domě a ve Vsetíně v budově Komerční banky.
Zájemci o minci s tímto znamením si ji mohou prohlédnout nebo objednat přes internet, na adrese :
Žichlický nález Nový rozbor pražských grošů Karla IV.
V Žichlicích1 – již zaniklé osadě která se nacházela východně od Teplic, byla na jaře roku 1950 objevena při srovnávání dvora u domu čp. 9 hliněná nádobka s pražskými groši ze 14. století.
Zásluhou pana J. Pěčka dlouholetého předsedy pobočky Numismatické společnosti čsl. v Teplicích se podařilo zachytit celkem 285 celých a 5 zlomků mincí Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV., které byly předány ke zpracování do numismatického oddělení Národního muzea v Praze2. Z nádobky byl zachráněn pouze jediný střep o velikosti 37 x 30 mm, který pochází patrně z místa největší baňatosti (břicha).
Žichlický grošový nález byl zpracován a publikován Pavlem Radoměrským3. Jeho práci ztěžovala hlavně špatná čitelnost pražských grošů pro tento úsek českého mincovnictví typická, s „nedbalou“ mělkou ražbou nebo ražbou na nerovných střížcích, což pravděpodobně urychlilo i proces jejich otěru oběhem. Samostatné chronologie Janových, Karlových ani Václavových grošů v době rozboru tohoto nálezu ještě nebyly známy a proto nálezové mince P. Radoměrský určoval podle základního díla Josefa Smolíka4. Jednotlivé typy pražských grošů žichlického nálezu ale také porovnal s groši objevenými v depotu podobného charakteru, z Kamenu u Tábora5. Těžištěm žichlického nálezu byly pražské groše Václava IV. (1378-1419). Hlavně z nepřítomnosti Václavových grošů se značkou „čtyřlistý kvítek“, která byla zastoupena několika kusy v nálezu z Kamene a dalších aspektů usoudil na uložení žichlického pokladu do země ještě za života Václava IV. Bylo by jistě přínosné zabývat se také novým rozborem Václavových grošů, který nám v současnosti umožňuje chronologie Jiřího Hány6.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
