VÍTE, ŽE: Nejširší nabídku zahraniční numismatiky v Čechách a na Slovensku najdete v Obecním domě v Praze? Nové mince z numizmatické produkce předních světových mincoven dovážíme pravidelně, bez prostředníků a jejich nákup u nás je proto levnější.
Zlaté slitky Pamp pro sběratele. Tyto švýcarské zlaté slitky se neprodávají za denní cenu zlata. Jejich
cena se fixuje v den importu a zůstává stejná až do doprodání zásob.
Zlatá horečka na Klondiku je pokládána za jednu z největších masových
migrací za nalezišti zlata v dějinách. Koncem 19. století přivedla
desítky tisíc lidí do pusté oblasti Klondike u dnešního města Dawson
City v kanadském teritoriu Yukon.
V srpnu 1896 Američan z
Kalifornie George Carmack společně s manželkou Kate a švagry Keishem
(známým jako Skookum Jim Mason) a Káa Gooxem (Dawson Charlie nebo
Tagish Charlie) chytali lososy na řece Klondike. Kate a oba švagři
byli příslušníky indiánského kmene Tagishů. Čtveřice se zde setkala s
Robertem Hendersonem, zkušeným zlatokopem, který hledal zlato už 25
let po celém světě, ale přesto se mu nedařilo zbohatnout. Jeho
vyprávění o tom, že v okolí řeky Klondike by se měla nacházet
naleziště zlata, zaujalo Carmacka.
Carmack se společníky se
poté přesunul o několik kilometrů proti proudu řeky, ke Králičímu
potoku. Chtěli zde kácet stromy a klády prodat na pile u Fortymile
Creeku. Díky Hendersonovu vyprávění zároveň hledali v potoce zlato.
17. srpna 1896 zlato skutečně našli. Naleziště bylo mnohem vydatnější
než všechny do tehdejší doby objevené v oblasti Yukonu. Díky nálezu
byl také Králičí potok přejmenován na Bonanza Creek.
Pamětní mince ČR tvoří základ každé kvalitní sbírky.
Diskrétní balení zásilky
Plné pojištění zásilky v ČR i v SK
SPECIFIKACE
Certifikáty
Díky
extrémní izolaci Klondiku od okolního světa se zpráva o bohatých
nalezištích zlata dostala do USA až příští rok. 14. února 1897
dorazili první zlatokopové do přístavu v Seattlu. Na další parník,
který připlul o několik dní později do San Francisca už čekaly tisíce
zvědavců. Zpráva o tuně zlata na jeho palubě se okamžitě rozšířila po
celém světě vypukla opravdová zlatá horečka. Do odlehlé oblasti
Klondike se vydaly tisíce lidí z celého světa. Většina dychtivých
zlatokopů připlula do přístavů Skagway nebo Dyea na Aljašce.
Na objevení zlata na Klondiku zbohatli nejen zlatokopové, ale
především podnikatelé a podnikavci.
Zlato se na Klondiku
těžilo a stále ještě těží na tzv. placerech. Slovo placer pochází ze
španělštiny a jeho původním významem je písčina. Označuje se jím
místo, kde je zlato (nebo jiné vzácné minerály) uložené v nánosech
písku nebo štěrku v korytech řek. Nejjednodušším způsobem jak zlato
získat z placeru je rýžování. Využívá se přitom toho, že zlato je
zhruba devatenáctkrát těžší než voda a mnohem těžší než štěrk a písek.
Při ručním rýžování se nabírá směs štěrku a písku do kovové pánve a
pomocí proudu vody a za neustálého kroužení pánví se z ní postupně
odplavují lehčí částice. Stejný princip se využívá i při rýžování
zlata ve velkých otevřených bednách opatřených na dně příčkami na
zpomalení pohybu částeček zlata, do kterých se přidává rýžovaná směs
lopatami. Tento způsob byl v počátečním období na Klondiku typický.
Ruční rumpál u potoka Bonanza Creek
Těžba zlata na Klondiku
měla i svoje specifikum, vyplývající z klimatických podmínek. Už
několik metrů pod povrchem se nachází permafrost - věčně zmrzlá půda,
nerozmrzající ani za největších letních teplot. Po počáteční těžbě v
horních vrstvách začali zlatokopové těžit hlubší vrstvy a narazili na
zmrzlou půdu. Tu napřed museli rozmrazit. Zpočátku prostě rozdělali na
vrstvě kterou chtěli odtěžit oheň. Od roku 1902 se začalo používat k
rozmrazování vodní páry. Táto činnost se vykonávala v zimě.
Rozmrazenou horninu těžili ze šachet pomocí ručních rumpálů a ukládali
jí na povrchu. Na jaře ji potom vodou promývali. Zlato se na Klondiku
těžilo ještě dlouho po skončení zlaté horečky, dokonce v posledních
letech se těžba obnovila, i když už není tolik rentabilní jako dřív.
Nešlo však o individuální rýžování, ale o průmyslovou těžbu velkými
plovoucími bagry. První z nich začal těžit už v roce 1899 za doznívání
zlaté horečky.
Mezi desítkami tisíc lidí, kteří přišli za
zlaté horečky hledat na Klondike zlato byl i Jack London, který své
zážitky použil při psaní knih Bílý tesák a Volání divočiny. London
přišel na Yukon jako jednadvacetiletý v září 1897 a zkoušel štěstí
jako zlatokop na potoce Henderson Creek, 120 km jižně od Dawson City.
Jeho chatrč byla po zlaté horečce opuštěná a znovuobjevená v roce
1936.
- Největší zlatý nuget na světě vážil desítky kilogramů.
[
Více zde ... ]
Rub a líc zlatého slitku z kolekce zlatá horečka.
Brazil 1693
Brazilské město Ouro Preto, v překladu “černé zlato”,
bylo založeno na konci 17. století. Černé zlato proto, že se zlaté
valounky ukrývaly pod černou vrstvičkou oxidu železa. V průběhu 18. a
19. století se Ouro Preto stalo centrem brazilské
zlaté horečky.
První objev zlata proběhl někdy mezi lety 1693
a 1698. Pravděpodobně při výpravě kterou vedl Duarte Lopes. Jako první
sem dorazila v roce 1698 skupina, kterou vedl Antonio Dias. Během
třiceti let se tábor rozrostl na město se 40 000 obyvateli a
Ouro Preto se stalo největší latinskoamerickou aglomerací té
doby. Pozdější útlum těžby sice zastavil dynamický rozvoj města, ale
zůstaly zde zachovány impozantní historické památky.
V Minas Gerias bylo v 18. století
celkem získáno asi 720 tun zlata a v dolech tehdy podle odhadu
pracovala až třetina obyvatel této oblasti. Menší naleziště byla tehdy
objevena i v oblasti Goiás a Matto Grosso.
Siberia 1838
California 1848
Australia 1851
V Austrálii bylo zlato poprvé
objeveno v roce 1823 ve Fish River v Novém Jižním Walesu. V roce 1851
byl učiněn významný nález na území dnešního města Bendigo (stát
Victoria). Do konce roku se zde získalo 6 tun zlata, v roce 1853 to
bylo už 20 tun. Zlato bylo nalézáno hlavně přímo na povrchu a hned
jeden z prvních objevených nuggetů měl hmotnost přes 15 kg. (V roce
1872 byl dokonce objeven nugget s obsahem 92 kg zlata.) V roce 1851
bylo zlato u Bendiga navíc objeveno i v údolí Forrest Creek. Za
pouhých 10 let se z této lokality podařilo získat 110 tun zlata; podle
všeho šlo o nejbohatší dosud objevené zlatonosné náplavy vůbec. Právě
zlatá horečka způsobila masivní přistěhovalectví do Austrálie – jak
známo, evropské osídlení Austrálie začínalo jako britská trestanecká
kolonie. V roce 1880 dosáhl v Austrálii první důl na světě hloubky
600 metrů.
South Dakota 1876
Zbohatnout se během zlaté
horečky podařilo opravdu jen málokomu. V roce 1898 našli
zlatokopové 15 tun zlata v hodnotě 10 milionů dolarů, v blízkém Dawson
City ovšem v barech a saloonech utratili 60 milionů dolarů; i to
ukazuje, kdo na celém boomu zřejmě profitoval nejvíc. Celkem zde bylo
během zlaté horečky získáno asi 75 tun zlata.
Canada 1896
Pozn.:
Cihla (slitek) není
zobrazena ve skutečné velikosti. Velikost obrázku se může měnit
dle nastaveného rozlišení vašeho monitoru.
K slitku je dodáván certifikát potvrzující jeho parametry.
CENA DPH 0% (Osvobozeno od daně)
KREDIT Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE kód: PAMP-ZH nákupem získáte +121,00 ZM
Zajímá Vás jak se vyvíjí cena mincí? Za jakou cenu byly vydraženy v internetových aukcích? Jakého zisku můžete dosáhnout při jejich prodeji? Tyto užitečné informace Vám pomohou ocenit minci nebo medaili, kterou vlastníte.
Na našich stránkách získáte rychlý a snadný přístup k aukčním výsledkům. Informace o vývoji cen poskytujeme jen registrovaným návštěvníkům.
Registrace je bezplatná. Registrujte se a získejte přístup k informacím které Vás zajímají.
Po přihlášení se informace o cenách zobrazí. Registrovaní uživatelé mohou změnit svůj účet na anonymní. Jsme diskrétní. Chráníme vaše osobní data.
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Češi si koupili celé Braniborsko. Platili zlatem
Braniborsko je dnes jedna ze 16 spolkových zemí Německa, která obklopuje Berlín.
Praha, Barlín - Braniborsko je dnes jedna ze 16 spolkových zemí Německa, která obklopuje Berlín.
Toto historické území v severní části Německa bylo v 6. století osídleno slovanskými kmeny, zejména Havolany (Stodorany) a svazem Luticů. Panovnickou moc zde konsolidoval v l.polovině 12.století havolanský kníže Přibyslav. Později za vlády Askánců (1157 – 1319) se obyvatelstvo Braniborska poněmčilo.
Jako Braniborské markrabství bylo od roku 1157 nezávislým státem. Počátky intenzivních styků Braniborska a Českého státu vznikly v 2.polovině 13.století. Braniborské markrabství bylo spojencem českého krále Přemysla Otakara II. Po té co padl tento český král zabránily braniborské jednotky v obsazení a ovládnutí Českého království Rudolfem Habsburským.
Během expanze Karla IV. na sever bylo Braniborsko 2.10.1373 připojeno k Českému státu.
Karel IV. získal Braniborsko od Otty V. der Faule z rodu Wittesbachů. Zaplatil za něj 500.000 zlatých mincí a odstoupil část České Falce. Téměř 2 tuny zlata, které zde Karel IV. investoval pocházelo z dolů ležících na českém území. České zlato tak významně napomohlo rozvoji českého království. Florény otce Karla IV., českého krále Jana Lucemburského byly vůbec první české zlaté mince a staly se oblíbeným mezinárodním platidlem.
Karel IV. správně přikládal Braniborsku velký význam. Dobře odhadl význam Braniborska jakožto významného geopolitického území, protože později se stalo Braniborsko geopolitickým jádrem Pruska a Německa.
Braniborsko ve svazku Zemí Koruny české setrvalo do roku 1415, kdy je císař Zikmund převedl za 400.000 zlatých jako říšské léno na Hohenzollerny, kteří zde pak vládli až do roku 1918.
MAĎARSKÝ FORINT Vývoj, katalogizace, významné emise
Na území Maďarska je platnou měnovou jednotkou maďarský forint, která má určený mezinárodní kód dle ISO 4217 HUF.
Běžně se však mimo HUF používá symbol Ft. Setinou forintu je tzv. fillér. Ten byl zaveden v uherském měnovém systému roku 1892, kdy byla na území Rakouska–Uherska zavedena rakousko–uherská koruna. Fillér se tedy stal 1/100 uherské koruny. Od té doby zůstal dílčí měnovou jednotkou až dosud, i když došlo ve vývoji měnových jednotek v Maďarsku k několika zásadním změnám (viz dále).
Označení forint pochází od jména italského města Florencie, ve 13. století se tam razily mince s názvem fiorino d‘oro. Do oběhu byl forint v Maďarsku zaveden v polovině roku 1946, kdy došlo k výraznému znehodnocení předchozí měnovou jednotku pengő. Hyperinflační stav byl příčinou nezvykle velkého poměru nastupujícího forintu a končící pengő. Jeden forint byl v té době směnitelný za 4×1029 pengő. Pokud jde o značení měnové jednotky na bankovkách, platilo již v roce 1878, kdy došlo k vytvoření Rakousko–uherské banky, že označení měnové jednotky bylo odlišné na reverzu a averzu. Na jedné straně (R) byl text německý a měna se označovala jako gulden, kdežto na straně druhé (A) to byl forint (sing.) nebo forintot (plurál). Jako příklad můžeme uvézt bankovky # PS174–177 z roku 1849.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a
nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...