200Sk 2003/ II. Škultéty - b.k.

Averz (lícní strana):
Na líci mince je uprostred mincového poľa zobrazená druhá budova Matice slovenskej v Martine, dlhoročného pôsobiska Jozefa Škultétyho. Nad budovou je štátny znak, pod ňou je uvedený názov štátu Slovenská republika a pri spodnom okraji mince je letopočet razby 2003.

Reverz (rubová strana):
Na rube mince je zobrazený portrét Jozefa Škultétyho, pod ním je uvedené meno a priezvisko Jozef Škultéty a letopočty, označujúce rok jeho narodenia a úmrtia. Vpravo od portrétu je označenie nominálnej hodnoty 200 Sk. Pri ľavej spodnej časti portrétu sú iniciálky mena a priezviska autora výtvarného návrhu mince Miroslava Ronaia MR a značka Mincovne Kremnica.

- Další informace k minci

200 Sk Jozef Škultéty - 150. výročí narození

Jozef Škultéty (25. listopadu 1853 – 19. ledna 1948) – slovenský literární kritik, historik, jazykovědec, novinář a překladatel. Jedna z vedoucích osobností slovenského národního hnutí.

Jozef Škultéty se narodil do rodiny kožešnického mistra v obci Potok v okrese Rimavská Sobota. V letech 1867 až 1869 studoval na gymnáziu v Revúci, kde začal publikovat ve studentském časopisu Svit a později i v dalších tiskovinách. Po získání učitelského diplomu se v roce 1873 stal učitelem v obci Vrútky. Kvůli dalším studiím odjel do Budapešti, kde zároveň působil jako dopisovatel Národných novín. Po návratu domů si našel práci na školském inspektorátu v Rimavské Sobotě. V letech 1879 až 1881 pracoval jako úředník v bance Slavia v Martině a poté se nadlouho stal redaktorem Národných novín. 

V osmdesátých a devadesátých letech společně se Svetozárem Vajanským vytvářel program slovenského národního hnutí. Vydávali obnovený časopis Slovenské pohľady, jehož redigování se Škultéty později sám jako vydavatel ujal. Jako redaktor působil také v dalších tehdejších národně orientovaných tiskovinách (Letopis Matice slovenskej, Časopis muzeálnej slovenskej spoločnosti, Slovenská knižnica, Zborník Matice slovenskej). Za své názory byl několikrát odsouzen a vězněn. Díky jeho orientaci na ruskou literaturu uveřejnily Slovenské pohľady překlady děl Turgeněva, Gogola, Tolstého, ale i dalších slovanských autorů. V roce 1919 se stal doživotním správcem Matice slovenské. V roce 1921 mu Karlova univerzita udělila čestný titul doctor honoris causa. V té době začal působit jako pedagog na fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

Ke společnému soužití Slováků a Čechů se Škultéty stavěl spíše rezervovaně. V poválečných letech 1946-47 se dostal před soud kvůli obvinění z kolaborace s fašistickým luďáckým režimem. S přihlédnutím k jeho vysokému věku a poměrně nevýrazné činnosti v období Slovenského štátu bylo jeho stíhání zastaveno. Jozef Škultéty zemřel 19. ledna 1948 v Martině.