JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (24) Ražba kilové pamětní medaile z drahých kovů
Při cestách do zahraničí, zejména na světových mincovních veletrzích v Basileji a v Berlíně, jsme se seznamovali s novinkami, kterými se snažili naši kolegové překvapit.
Razili nejen pro své domácí sběratele, ale především pro obrovský mezinárodní trh, ve kterém figurují miliardové sumy dolarů ve zlatých ražbách. Je to globální byznys, kterého se účastní nejsilnější světoví hráči v obchodování se zlatem. Slitky ve formě cihel jsou zajímavým artiklem od 1000 gramů a výše.
Zlaté cihly v trezorech bank mají hmotnost 12 440 gramů (400 Oz). Jedná se o velmi silnou mezinárodní loby, kde mincovny nemají své místo. Jedna je však výjimkou. Vídeňská mincovna zde zastupuje Rakouskou centrální banku, neboť spravuje státní zlaté rezervy. Pohyby zlata se tady počítají v řádech tun. Zde jsem také poprvé uviděl, jak vypadá masová ražba zlatých mincí. Naše dosavadní ražby v maximální hmotnosti 31,1 gramů (1 Oz) odpovídaly technickým možnostem medailových lisů, jedná se hlavně o tonáž a zdvih. Neměli jsme ani otestovaný trh, jak by reagoval, kdyby se objevil produkt, který by se prodával v řádu stovek tisíc korun. Dosavadní jednouncové mince ČNB, nebo naše medaile stejné hmotnosti, se prodávaly za cenu do 50 000 Kč za kus. To jsme považovali za limitní, co je český zákazník ochoten za pamětní ražby zaplatit. Na druhé straně jsme viděli, že máme zákazníky, kteří u nás nakupují veškeré ražené zlato emitované centrální bankou a náš emisní plán ražeb v tomto kovu si rezervují na celý rok dopředu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
Povyražení s pokušitelem Od antiky do Těšína
Výstava komiksů a replik historických mincí Petra Souška předstauje humorně pojatou historii mincí v kreslené formě propletenou pokušením.
Dějinami peněz od nejstarších dob, od prvních míncí světa přes antiku – Řecko, Kelty, Řím – až po historii mincí ražených na území českých zemí provází fiktivní postavička Pokyho. V Muzeu Těšínska můžete tuto unikátně pojatou výstavu vidět až do ledna 2014.
Před pár léty mě kastelán kroměřížského zámku Ing. Martin Krčma požádal o zhotovení komixové výstavy pro mincovnu v Kroměříži. Velmi si přál, aby komixem prováděla nějaká figurka. Součástí výstavy je moravský denár z 12. století na němž je podivná hlava a okolo opis SATANAVS – to je tedy náš našeptávač špatností, Satan, pokušitel, Pokušitel, zkráceně Poky – komixová figurka nabadájící lidi ke vzniku prvních mincí a následně k jejich šizení na ryzosti drahého kovu, hmotnosti. Dáblík posedlý mincováním...“ vysvětluje Petr Soušek, odkud se vzal nápad na takové zpracování numismatického tématu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.
