Albrecht z Valdštejna (24. 9. 1583 – 25. 2. 1634) – český šlechtic, vojevůdce a politik.
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna se narodil na tvrzi v Heřmanicích nedaleko Jaroměře. Jeho rodiče, zchudlý zeman Vilém z Valdštejna a Markéta Smiřická, byli vyznavači učení Jednoty bratrské. V duchu této církve vychovávali i mladého Albrechta. Rodiče však brzy zemřeli a sirotka se ujali příbuzní. Ti ho v roce 1595 poslali na českobratrskou školu do Košumberka a potom na evangelické gymnázium ve slezském Goldbergu. V roce 1599 se zapsal na německou evangelickou univerzitu v Altdorfu u Norimberka. Příkladným studentem však Valdštejn nebyl. Kvůli výtržnostem a dluhům musel školu opustit a následující dva roky cestoval po Evropě. Po návratu domů se pokusil o vojenskou kariéru. V roce 1604 se jako praporčík účastnil tažení vojsk Rudolfa II. proti Turkům, misi ukončil v hodnosti hejtmana. Díky výhodnému sňatku s vdovou Lukrécií z Landeka se dostal k velkému bohatství, což mu umožnilo ovlivňovat vídeňskou politiku. To mu usnadnila i účelová konverze na katolickou víru.
V počátcích stavovského povstání byl Valdštejn velitelem jednoho ze tří moravských pluků. Když v roce 1619 Morava opustila neutralitu a přidala se na stranu povstání, rozhodl se k riskantnímu kroku: ukradl stavovskou pokladnu a s částí svého vojska odjel do Vídně. Stavové Valdštejna jako zrádce vypověděli ze země a rozhodli o konfiskaci jeho majetku. Vojevůdce, jehož kariéra začala závratně stoupat, si z toho však už těžkou hlavu dělat nemusel. Po bitvě na Bílé hoře to byl naopak on, kdo začal levně vykupovat konfiskovaný majetek poražených stavů. (Zapojil se do konsorcia, které razilo znehodnocené peníze, díky čemuž výhodně nabyl obrovský majetek.)
V roce 1621 se stal zemským velitelem Čech a o čtyři roky později byl jmenován za vrchního velitele císařských vojsk. Zbudoval vévodství frýdlantské, což byl jakýsi stát ve státě s centrem v Jičíně. Z vlastních zdrojů postavil silnou žoldnéřskou armádu, zapojil se do bojů třicetileté války a dále bohatl. Úspěšné válečné podnikání však bylo trnem v oku Valdštejnovým německým konkurentům, kteří si na něj stěžovali u císaře. Ferdinad II. se sám zalekl generálova mocného vzestupu, a tak jej odvolal. Nový velitel císařských vojsk Tilly se však ukázal jako neschopný, armáda pod jeho velením utrpěla několik porážek. Císař proto v roce 1632 opět povolal Valdštejna, který okamžitě zvrátil vojenskou iniciativu ve prospěch katolické strany. Švédsko a Francie k obávanému protivníkovi vyslaly emisary s nabídkou českého trůnu, pokud přeběhne na stranu protestantů. K jednání však už nedošlo, neboť Valdštejn, v té době už těžce nemocný, byl svými podřízenými veliteli 25. února v Chebu zavražděn.
Z naší nabídky vybíráme:
