|
Korunovace Vladislava II českým králem
Vladislav II. (cca 1110 – 18. ledna 1174, Meerane) byl český
kníže od roku 1140 a od roku 1158 do roku 1172 druhý český král z
rodu Přemyslovců.
Nejstarší syn Vladislava I. a Richenzy z Bergu prožil dobrodružné
mládí. Za vlády svého strýce Soběslava I. neměl naději na trůn,
odešel tedy roku 1133 do Bavorska, snad k příbuzným. V roce 1136 měl
vést pomocný oddíl, který český kníže poskytl císaři; Vladislav
přijal peníze na výpravu a uprchl do Uher.
Po smrti strýce Soběslava I. se jeho postavení zásadně změnilo. Roku
1140 byl velmoži povolán na knížecí stolec, přestože sami přijali
před dvěma lety za nástupce syna Soběslava I., rovněž Vladislava.
Vladislav byl vlastně kompromisní volbou a římský král nynější volbu
českých velmožů potvrdil. Nový kníže projevil nečekanou ráznost a
vladařské schopnosti. Již roku 1142 se odehrál pokus o jeho svržení.
Vladislav prohrál bitvu s vojskem moravských údělníků u Vysoké na
Čáslavsku a poté spěchal ke Konrádovi pro pomoc, zatímco Prahu
hájili před Konrádem Znojemským manželka Gertruda a bratr Děpolt I.
S pomocí římského krále se pak Vladislav udržel na trůně. Situaci v
zemi pomohl uklidnit papežský legát Guido. Vladislav se tak mohl
vydat s Konrádem III. v roce 1147, kdy už byly poměry v zemi
stabilizované, na II. křížovou výpravu do Palestiny. Panovník
absolvoval pouze část cesty, dorazil do Cařihradu. Zpáteční cestu
volil přes Kyjev a Krakov a v létě 1148 se vrátil domů.
11. ledna 1158 byl Vladislav II. na sněmu v Řezně korunován
královskou korunou.
V souvislosti s královským titulem Vladislava II. se ve znaku země
objevuje poprvé lev, který tak vystřídal přemyslovskou orlici.
Dlouhá Vladislavova vláda přinesla českým zemím nemalý rozkvět. Jeho
rodinné a politické styky se zahraničím otevřely cestu mnohým
kulturním vlivům, které přicházely do Čech ze západu. Na počátku
Vladislavova panování se v Čechách usadily tzv. reformované řády,
premonstráti a cisterciáci, později i johanité. Byla založena řada
klášterů (Strahov, Plasy, Pomuk, Želiv, Doksany).
V Praze nechal v letech 1160–1172 postavit kamenný most. Protože se
tak stalo z popudu královy druhé ženy Judity Durynské, dostal jméno
Juditin.
V roce 1140 se Vladislav oženil s Gertrudou Babenberskou (1118?
-1150), se, kterou měl čtyři děti:
Bedřich (1141? - 1189), český kníže
Anežka († 1228), abatyše u sv. Jiří
Svatopluk († po 1169)
Vojtěch († 1200), salcburský arcibiskup
V roce 1153 se Vladislav oženil podruhé, s Juditou Durynskou (po
1135 - po 1174), se, kterou měl tři děti:
Přemysl Otakar I. (1155? - 1230), český král
Vladislav Jindřich (1160? - 1222), český kníže a moravský markrabě
Richsa (1165? - 1182)
Zemřel v v Meerane v lednu 1174. Byl pohřben v míšeňské katedrále,
později byly jeho ostatky přeneseny do Strahovského kláštera
konventního chrámu Nanebevzetí Panny Marie.
|
Z naší nabídky vybíráme:
