|
Václav Hollar
Hollar Václav, * 13. 7. 1607 Praha, † 28. 3. 1677 Westminster.
Český barokní rytec a kreslíř. Autor volných grafických listů s
náměty krajin, kreseb a grafik městských prospektů, panoramatických
vedut, map, portrétů, žánrů, krajů, zátiší s přírodopisnými motivy a
ilustracemi. Řadí se k nejvýznamnějším rytcům a grafikům 17. století
a mnohé jeho lepty jsou opravdu jedinečné - jak umělecky, tak
historicky.
Dokázal v rytinách zachytit to, co nikdo jiný. Mnohé jeho grafiky se
nikdy nikomu nepodařilo překonat, jak po stránce popisné, tak
umělecké. Umění mistra českého původu dosáhlo proslulosti již za
jeho života. Mistrně dovedl vykouzlit mdlý lesk škeble, měkkost
sametu, tvrdý lesk atlasu, hebkost vlásků kožešin, nebo třeba i
lehký pel šupin na křídlech motýlů. Jeden z Hollarových
následovníků, sir Francis Seymour Hayden, v roce 1879 nadšeně popsal
některé z Hollarových mušlí jako "divy barvy a techniky". Jeho
přítel John Evelyn v knize History and Art of Chalcography v roce
1662 mimo jiné o Hollarově díle napsal, že je "nanejvýše
užitečnou a poučnou sbírkou, jaká kdy může být".
Znalci vždy poukazovali na Hollarovu kreslířskou zručnost. Hollar
byl realista: střízlivě a bez barokního patosu se díval do krajiny a
spolehlivě podával, co postřehl. Nepozměňoval pozorovaný objekt,
prostě věrně zachytil každý kámen, strom, plot a pobořenou střechu.
Pro jeho práci je charakteristická věcná až vědecká důslednost, vzácná čistota a jemnost. Proto jsou z historického
hlediska tak cenné grafiky Londýna, v nichž zachytil město před
požárem v roce 1666 i po něm, panoramata Prahy nebo Antverp. Ne
nadarmo je Hollar v Británii známý jako "muž, který namaloval
Londýn".
Václav Hollar se narodil 13. července 1607 v pražské Soukenické
ulici. Vyrůstal v rudolfínské době přející umění a odmalička
projevoval zejména výtvarný talent. Otec Jan, vysoký notářský
úředník, z něj chtěl mít právníka. Právě tento rodinný spor byl
zřejmě hlavním důvodem k brzkému odchodu mladého Hollara do
zahraničí. Hollar tedy neodcházel z náboženských důvodů jako řada
jeho současníků; jejich rodina byla
katolická. Svou dobrodružnou pouť začal v dílně Matheuse Meriana ve
Frankfurtu nad Mohanem, dále pracoval ve Štrasburku, v Kolíně nad
Rýnem a v Nizozemsku, kde se seznámil s díly Rembrandtovými.
Mezníkem byl pro Hollara rok 1636, kdy vstoupil do služeb Thomase
Howarda, hraběte z Arundelu, anglického vyslance u císařského dvora.
S Arundelem se setkal v Kolíně nad Rýnem a stal se kronikářem jeho
cesty k habsburskému císařskému dvoru. Pro něj umělecky
zdokumentoval podoby navštívených měst i historické události. Dodnes
jsou jeho lepty z mnoha míst Evropy vysoce ceněny sběrateli i
historiky. Po návratu se usadil a oženil v Londýně. V roce
1644 se na osm let přesunul v době tvůrčího vrcholu do Antverp a
poté již natrvalo zpět do Anglie. Zde získal šlechtický titul a stal
se učitelem kresby britského prince, později krále Karla II. V
Londýně ale zažil i krušné okamžiky když mu mor vzal ženu a syna a
požár ho připravil o velkou část majetku. Podle legendy zemřel
Hollar 25. března 1677 v největší bídě. Pohřbený je u kaple sv.
Markéty ve Westminsteru. "Zemřel tak chudý, jako by žil v zemi
barbarů," komentoval jeho smrt reverend James Granger v knize
Biographical History z roku 1769.
Díky jeho pobytům v řadě zemí se k němu hlásí nejen Češi, ale také
Britové, Nizozemci či Němci, protože si často nejsou vědomi
Hollarova českého původu. Například britská biografická encyklopedie
z roku 2002 přisuzuje Hollarovi nizozemskou národnost. On sám, i
když většinu života prožil v cizině, zůstal Čechem a dával to
zřetelně najevo. Často vedle svého jména psal "Bohemus", tedy
"český". Svědčí o tom i nápisy na jeho rytinách (Dobrá kočka, která
nemlsá). Na některých kresbách jsou i jeho české poznámky: "les",
"pole". Češtinu tedy nezapomněl.
Jeho jméno dnes nese sdružení českých umělců a grafiků založené v
roce 1917, galerie i Vyšší odborná škola a Střední umělecká škola
Václava Hollara založená 1920, tzv. "Hollarka".
Hollarův odkaz čítá na 3000 grafických listů a asi 500 kreseb. Jednu
z největších sbírek Hollarových děl má pražské Hollareum. Významným
sběratelem jeho grafických listů byl i Johann Wolfgang Goethe. Velká
kolekce Hollarových prací je uchována v Britském muzeu a k významným
vlastníkům patří také britská panovnice Alžběta II. s její sbírkou
uchovanou v knihovně letní rezidence královské rodiny ve Windsoru.
Část sbírky Hollarových prací je přístupná i online v digitálním
archivu.
|
