JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (26) Ražba studentské euro medaile
Nevím, co je silnější, zda přiznat vlastní chyby, nebo se přiznat ke svým nesplněným cílům a přáním.
Chyby většinou děláme z určité nevědomosti, případně z nedostatku informací, což znamená, že se chybám nelze vyhnout. Je důležité si je včas uvědomit a hlavně je neopakovat.
S nesplněným přáním je to úplně jinak. Pokud si stanovíme cíle spíš malé a jsme při jejich naplňování přiměřeně aktivní, zpravidla na ně dosáhneme a cítíme se spokojení. Stanovit si velký cíl je krásné, ale jeho splnění bývá obtížné a často přesahuje naše možnosti. Takovým velkým cílem se pro mě stala ražba oběžných mincí euro. Čím více jsem se tímto problémem zabýval a stále více informací jsem měl k dispozici, tím se mi jeho splnění jevilo méně reálné. Slovenští přátelé v Kremnici se myšlenkami na ražbu eura také zabývali. Věděli, že se slovenská vláda bude dlouho rozhodovat, než jejich země vstoupí do eurozóny. Ředitel Ing. Vlastimil Kalinec v roce 2004 na nic nečekal a vytvořili svoji verzi medailí na motiv mincí euro pro všech 8 nominálů od 1 centu až po 2 eura. Jejich centrální banka proti jejich záměru neměla námitky, a chytrý Kalinec si věc předem projednal v Bruselu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
O bílých groších s letopočtem 1617
Pokud se rozhodnete obrátit svou sběratelskou pozornost k bílým grošům, brzy si všimnete, že k těm nejběžnějším patří ročníky 1617 z mincoven v Praze a Kutné Hoře.
Toto zjištění nápadně kontrastuje se skutečností, že předcházející ročníky Matyášových bílých grošů z let 1612–1616 ze všech tří českých mincoven buď vůbec raženy nebyly nebo jsou extrémně vzácné. Bílé groše s letopočtem 1618 se ve srovnání s předchozím ročníkem vyskytují méně často a poslední ražby bílých grošů ročníku 1619 jsou opět vzácné. Co zapříčinilo náhlé a krátkodobé navýšení objemu ražby v letech 1617–1618?
Ražba bílých grošů byla ve všech čtyřech českých mincovnách zahájena v roce 1573. V prvních letech se ve všech mincovních provozech, částečně s výjimkou českobudějovické mincovny, jednalo o masovou ražbu v rozsahu okolo 300 tisíc vyražených kusů ročně. Již po několika letech a v přímé návaznosti na zahájení rozsáhlé ražby malých grošů v roce 1578 se objem ražby bílých grošů začal snižovat. Útlum postihl nejdříve pražskou mincovnu. Ta přestala razit bílé groše již v roce 1578. V mezidobí let 1579–1616 byly bílé groše v Praze raženy jen několikrát a všechny ročníky jsou mimořádně vzácné. V jáchymovské a také českobudějovické mincovně nastal výrazný útlum ražby bílých grošů po roce 1586, v roce 1594 ražba ustala. V českobudějovické mincovně, uzavřené v roce 1611, již obnovena nikdy nebyla, v jáchymovské bylo zcela okrajově raženo ještě před rokem 1619. Nejdéle produkovala v masovém měřítku bílé groše mincovna v Kutné Hoře. Výrazný pokles objemu ražby zde nastal až po roce 1604. V roce 1611 byla ale i zde ražba prakticky zastavena.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.