Dnem 26. března 2008 vydává Česká národní banka do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu u příležitosti vstupu České republiky do schengenského prostoru. Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla je 2,3 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1%.

Lícní strana dvousetkoruny je graficky rozdělena na dvě části, symbolizující bývalé rozdělení Evropy. Uprostřed mincovního pole je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Z levého a pravého okraje dvousetkoruny vycházejí stylizované cesty, které jsou uprostřed ukončeny. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a ročník ražby „2008“ je při horním okraji dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a značka České mincovny jsou při spodním okraji dvousetkoruny. Na rubové straně dvousetkoruny jsou stylizované propojené cesty znázorňující volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru a uprostřed nich logo „EVROPOU VOLNOU CESTOU“. Při levém, horním a pravém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „VSTUP DO SCHENGENSKÉHO PROSTORU“ a při spodním okraji dvousetkoruny je datum „21.12.2007“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Zbyněk Fojtů. Jeho iniciály tvořené spojenými písmeny „FZ“ jsou umístěny při pravém okraji dvousetkoruny.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu bílé barvy s modrým mramorováním. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Schengenský prostor je území států Evropské unie, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze překračovat kdykoli a na jakémkoli místě. V současné době je prostor tvořen 13 státy Evropské unie (Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko a Švédsko) a dvěma nečlenskými zeměmi, kterými jsou Norsko a Island. Členské země, které do Evropské unie vstoupily 1. května 2004, resp. 1. ledna 2007, ještě členy schengenského prostoru nejsou. Ke vstupu České republiky a dalších nových členských států (Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska) do schengenského prostoru dojde 21. prosince 2007 , kdy budou zrušeny kontroly na pozemních hranicích České republiky se sousedními státy. V případě mezinárodních letišť by měly hraniční kontroly při letech v rámci schengenského prostoru padnout 30. března 2008. Kypr, Bulharsko a Rumunsko budou připojeny později.

8. listopadu tohoto roku ministři vnitra států Evropské unie potvrdili ukončení schengenského hodnocení nových členských států a konstatovali připravenost devíti zemí na vstup do schengenského prostoru. 15. listopadu jejich rozhodnutí potvrdil Evropský parlament a 6. prosince i Rada Evropské unie.

Již zakládající smlouvy Evropských společenství deklarovaly jako svůj cíl vytvoření vnitřního trhu coby prostoru bez vnitřních hranic, ve, kterém je zajištěn volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Za předchůdce schengenské spolupráce lze považovat Saarbrückenskou dohodu z roku 1984, kterou uzavřela Francie a Německo. Roku 1985 byla podepsána Schengenská dohoda mezi Německem, Francií a státy Beneluxu, jejímž prostřednictvím tyto státy deklarovaly zájem na vytvoření zóny volného pohybu osob a zrušení kontrol na společných, tj. vnitřních hranicích. To vše bylo doprovázeno zavedením účinných kontrol na vnějších hranicích, aby nedošlo k ohrožení vnitřní bezpečnosti zúčastněných států. Roku 1990 byla podepsána Schengenská prováděcí smlouva, která detailně stanovila veškerá opatření související se zrušením kontrol a s potřebnými kompenzačními opatřeními. K odstranění hraničních bariér mezi zúčastněnými státy došlo v březnu 1995. Prostřednictvím Amsterodamské smlouvy byl schengenský princip zahrnut do rámce Evropské unie a stal se jednou z podmínek členství v Evropské unii.

Aby odstranění kontrol na vnitřních hranicích nemělo negativní dopad na vnitřní bezpečnost společně sdíleného prostoru, zavedly schengenské státy kompenzační opatření, která jsou detailně stanovena v příslušných právních předpisech (tzv. schengenské acquis). Soubor těchto opatření tvoří schengenské standardy, které jsou závazné pro všechny zúčastněné státy. Ochrana schengenského prostoru je garantována detailními pravidly spolupráce jednotlivých států především v následujících oblastech:

1. • ochrana vnějších hranic
2. • policejní a justiční spolupráce
3. • vízová a konzulární spolupráce
4. • ochrana osobních údajů
5. • Schengenský informační systém

Pramen textu: internetová stránka www.euroskop.cz