Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor ak. soch. Zbyněk Fojtů
- Další informace k této minci naleznete zde
Dnem 18. června 2008 vydává Česká národní banka do oběhu
pamětní stříbrnou dvousetkorunu ke 100. výročí založení Národního
technického muzea. Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů
stříbra a 100 dílů mědi a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a
špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U
mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován,
hrana je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Mince
běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g
a síla je 2,25 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí
povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena
odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1%.
Na lícní straně je na výseči železničního kola znázorněna jedna z prvních na
území České republiky vyrobených lokomotiv, která je součástí sbírek
Národního technického muzea. Na obvodu horní poloviny dvousetkoruny je v
neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, označení nominální hodnoty
mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a značka mincovny, která
dvousetkorunu razila. Na obvodu dolní poloviny dvousetkoruny je znázorněna
část ozubeného kola. Na rubové straně dvousetkoruny je v horní části na
výseči hodinového ciferníku znázorněno průčelí budovy Národního technického
muzea. Pod levou částí budovy Národního technického muzea je zobrazena část
astrolábu. Na obvodu horní poloviny dvousetkoruny je neuzavřený opis
„NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM“. Při pravém okraji dvousetkoruny jsou dole
letopočty „1908 - 2008“. Při spodním okraj dvousetkoruny jsou umístěny
iniciály autora dvousetkoruny, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou
tvořeny spojenými písmeny „FZ“.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového
formátu, zhotovená na polokartónu tyrkysové barvy. Mince je vyobrazena
stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je
dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je
společná.
Založení Národního technického muzea
Založení Národního technického muzea bylo výsledkem úsilí
profesorského sboru České
vysoké školy technické v Praze, dnešního
Českého vysokého učení
technického. Již v lednu 1908 se sbor usnesl, že při
škole zřídí muzeum
české vědy
a technické práce. V Praze se tehdy připravovala
Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory pražské, která se stala
velkolepou přehlídkou
domácího průmyslu, zemědělství,
vědy a kultury. Ještě
dříve, než byla
Jubilejní výstava 14. května
1908 na pražském výstavišti otevřena,
byli již v dubnu vystavovatelé vyzváni, aby po skončení
výstavy věnovali své
exponáty připravovanému
technickému muzeu. Výzvu tehdy vystavovatelé vyslyšeli a položili tak základ
sbírek budoucího muzea. Inventární
číslo 1 obdržel
vystavený model cukrovaru v měřítku
1:10. Pro prezentaci prvních exponátů
Technického muzea Království
českého, jak zněl
tehdejší název muzea, byl volen Schwarzenberský palác na Hradčanech,
kde byly již v průběhu
roku 1909 instalovány první expozice.
Správy a financování muzea se ujal Spolek technického
muzea, založený 14. března
1910. Jeho prvním předsedou
se stal Ing. Dr. h. c. Josef Janata. Rozpočet
muzea byl kryt z darů průmyslových
podniků, spolků
i dalších organizací. Díky intenzivní
činnosti spolku bylo tak
možno brány muzea otevřít
pro veřejnost již 28. září
1910. Sbírky instalované v 15 sálech paláce zahrnovaly prakticky všechny
technické obory, včetně
expozice hornictví a hutnictví, umístěné
v podzemí budovy.
Stejný statut si muzeum podrželo i po vzniku Republiky
československé. Muzeum
se tehdy úspěšně
rozvíjelo a rozšířilo
svoji působnost na území
celého státu. Změnil se
i jeho název na Technické muzeum
československé. Prostory
Schwarzenberského paláce ale již začaly
být příliš těsné
a bránily tak dalšímu rozvoji muzea. Proto již od počátku
20. let začalo muzeum
usilovat o výstavbu nové budovy. Tyto snahy byly záhy korunována prvním úspěchem.
Již v roce 1925 byl zakoupen rozsáhlý pozemek v Praze na Letné a o deset let
později vypsána i
architektonická soutěž
na novou budovu. S její výstavbou dle projektu arch. Milana Babušky bylo
započato v roce 1938.
Následný rozpad republiky a obsazení zbytku
českého státu Německem
zasadily muzeu dvojnásobnou ránu. Tou první bylo obsazení dostavěné
budovy na Letné, ve, které okupační
správa zřídila
protektorátní muzeum pošt. Mnohem hlouběji
zasáhla muzeum rána druhá. Již v roce 1940 muselo muzeum vyklidit
Schwarzenberský palác a veškeré sbírky přestěhovat
do nevyhovujících prostor Invalidovny v Praze-Karlíně.
Ani po skončení
války se situace muzea nevyvíjela příznivě.
I když jeho vedení ihned zahájilo kroky k navrácení budovy, bylo nadlouho
úspěšné jen z
části. Přesto
byly od roku 1948 postupně
otevírány v uvolněných
částech budovy
jednotlivé expozice, kterým dodnes vévodí dopravní hala. Zároveň
ústav opět změnil
svůj název na současný
– Národní technické muzeum – a vzhledem ke změněným
poměrům
přešel v roce 1951 do
majetku státu. Proto musel v roce 1956 ukončit
svoji činnost i Spolek
Národního technického muzea. Z nových expozic nejvíce zaujal rudný a uhelný
důl, zřízený
na počátku 50. let v
podzemí budovy.
Výraznou změnu
přinesl až rok 1989. I
tehdy byly okamžitě
podniknuty kroky k úplnému navrácení budovy, tentokrát úspěšné.
Přesto trvalo dalších
téměř 10 let, než se tak
stalo. Současně
bylo započato i s
dílčími opravami
dosavadními nájemci opuštěných
prostor. Aby se muzeum mohlo v roce 2008, roce 100. výročí
svého založení, prezentovat v podobě
hodné národní instituce, prochází v současné
době alespoň
rozhodující část
jeho budovy rozsáhlou rekonstrukcí.
Pramen textu a fotografie : Dipl. Ing. Dr. Karel
Zeithammer
Z naší nabídky vybíráme:
