Alois Klar (25. 4. 1763 - 25. 3. 1833) –
v Čechách žijící německý pedagog, filolog, filantrop a především
humanista. Zakladatel a první ředitel Klárova ústavu pro slepce. Profesor
na gymnáziu v Litoměřicích a později pražské Karlovy univerzity, děkan
filosofické fakulty.
Alois Klar se narodil v Úštěku. Do roku 1806 působil
na nedalekém litoměřickém gymnáziu, kde učil společně s Josefem Jungmannem.
Poté byl jmenován profesorem řečtiny a klasické literatury na pražské
univerzitě. Do jeho cvičení v rétorice docházel i Karel Hynek Mácha,
kterého si Klar oblíbil a talentovaného básníka podporoval morálně i
hmotně.
Alois Klar se zapříčinil o vznik ústavu pro výchovu a
léčení nevidomých dětí na pražských Hradčanech. V roce 1832 pak založil
Ústav pro zaopatřování a zaměstnání slepců v Čechách, pro nějž od císaře
Františka I. získal pozemek na dnešním Klárově (Klárov se prostor začal
nazývat až v roce 1922). Na dobročinné účely Klar věnoval i peníze, které
získal za svou literární činnost, především za filologické studie
(filologie – obor zabývající se jazykem a kulturou nějakého národa).
Alois Klar zemřel 25. března v Praze. V
V jeho šlépějích pak pokračoval syn Paul Alois Klar,
který ač vystudovaný právník, zasvětil svůj život péči o nevidomé. Po jeho
smrti převzal vedení ústavu Klárův mladší syn Rudolf Maria Klar.
Na ústav po druhé světové válce navázala škola
v Praze Krči, která dnes nese název Střední škola Aloyse Klara. Je jedinou
střední školou pro zrakově postiženou mládež v České republice.
Z naší nabídky vybíráme:
