Jan Perner (7. 9. 1815 – 10. 9. 1845) – český
projektant a stavitel železničních tratí. Hlavní inženýr při výstavbě
parní dráhy mezi Olomoucí a Prahou.
Jan Perner pocházel ze starobylého rodu polabských
mlynářů a ve mlýně v obci Bratčice u Čáslavi se také narodil (mlýn na
místě dodnes stojí). Původně měl následovat tradici svých předků, Jana to
ale táhlo k moderní technice, a tak po studiu na Týnské hlavní škole,
k nelibosti rodičů, pokračoval na pražském technickém učilišti.
Zajímavostí je, že zakladatelem a ředitelem školy byl František Josef
Gerstner, pod jehož synem Františkem Antonínem Perner později pracoval na
výstavbě železné dráhy v Rusku (1836, trať Petrohrad – Carské Selo). Ještě
před odjezdem na východ spolu s dalšími mladými inženýry podnikl studijní
cestu do Anglie a Belgie. Po předčasném odchodu z Ruska, kde se stejně
jako další pracovníci neshodl s autoritářským Gerstnerem, nastoupil od 1.
června 1837 na stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda.
Do léta 1839 se podílel na výstavbě úseku z Břeclavi
do Brna. Poté se osvědčil při projekčních pracích části dráhy mezi
Ostravou a Osvětimí.
Od roku 1840 pracoval Perner pod vedením konstruktéra
mostů Aloise Negrelliho, který si mladého a talentovaného inženýra
oblíbil. Možná také proto, že v předstihu dokázal odhadnout a vypočítat,
která trasa budoucí železnice bude ve všech směrech nejvýhodnější.
V roce 1842 se Perner stal vrchním inženýrem státní
dráhy a převzal vedení trasovacího oddílu. Na trase mezi Vídní a Prahou
prosazoval variantu dráhy, která povede přes Olomouc a dále Polabím. Jeho
projekt v konkurenci dalších šesti zvítězil a stavba, do níž se následně
zapojily tisíce dělníků, mohla začít. Když 20. srpna 1846 v 6:20 ráno
vyrazil z Olomouckého nádraží vlak tažený lokomotivou s názvem Čechy a
řízený Janem Pernerem, byla to událost celonárodního významu.
Sám Perner byl považován za velkého vlastence a
zajímal se o české divadlo i literaturu a byl činným v Jednotě ku
povzbuzení průmyslu v Čechách.
Jan Perner zemřel na následky zranění, které si
způsobil 9. září právě při cestě vlakem. Po výjezdu z choceňského tunelu
sestoupil na schůdky vagonu, zřejmě aby si prohlédnul portál tunelu a
vzápětí byl zasažen sloupem u nádražních vjezdových vrat. Zranění podlehl
druhý den.
Jméno Jana Pernera dnes nese Dopravní fakulta
univerzity v Pardubicích a připomíná ho také jeden z expresů Český drah,
který byl po něm pojmenován.
Z naší nabídky vybíráme:
