Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor Petr Formánek
průměr: 31 mm, hmotnost: 13 g
ryzost: 700/1000 Ag
provedení Proof - náklad 5000 ks
Pouze v sadě mincí
|
- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci
2004
Josef Jungmann (16. 7. 1773 – 14. 11. 1847) – český jazykovědec, překladatel, pedagog a spisovatel. Organizátor kulturního života a vůdčí osobnost druhé generace národních buditelů.
Josef Jungmann se narodil v početné rodině v Hudlicích u Berouna. Jeho otec byl ševcem a tamním kostelníkem, matka si přála, aby se syn stal knězem. Mladý Jungmann tedy po ukončení německé školy v Berouně odešel do Prahy, kde nastoupil na piaristické gymnázium. Po jeho ukončení v roce 1792 zahájil studium na filozofické fakultě pražské univerzity. Později se ještě přihlásil na práva, ale školu v roce 1799 předčasně opustil a přijal místo učitele na gymnáziu v Litoměřicích.
Jungmann se po celou dobu snažil o rozvoj a povznesení českého jazyka, který v podstatě už od bitvy na Bílé hoře upadal. Malou slovní zásobu rozšiřoval o výrazy z jiných slovanských jazyků, a některá slova dokonce i sám vymýšlel. Je autorem první české učebnice literární teorie, knihy nazvané Slovesnost. Neméně významná je také Historie literatury české, první spis pojednávající o dějinách české literatury. Jungmannovým stěžejním dílem se pak stal pětidílný Slovník česko-německý. Obsahuje na sto dvacet tisíc slov, které autor shromáždil společně se svými žáky.
Jungmann byl také básníkem, je autorem první české romance Oldřich a Božena. Projevoval se však i jako organizátor veřejného života a účastnil se řady společenských projektů. Stál u zrodu odborného nakladatelství Matice česká, vydával první česky psaný vědecký časopis Krok. V roce 1834 se stal ředitelem Akademického gymnázia a o šest let později ho zvolili za rektora pražské univerzity. Zemřel v roce 1847 v Praze, jeho ostatky jsou uloženy na Olšanských hřbitovech.