Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kč
Autor Jaroslav Štursa
průměr mince 33 mm, hmotnost 15 g
ryzost 700/1000
provedení Proof - náklad 4800 ks
Pouze v sadě mincí
|
- Stavy českých
pamětních mincí po demonetizaci 2004
Karel IV. (14. května 1316 - 29. listopadu 1378) – český a německý král, císař římský z dynastie Lucemburků. Nejvýznamnější český středověký panovník. Též král lombardský, burgundský a římský. Za jeho obrovský přínos pro českou kulturu, umění i hospodářství býval nazýván Otcem vlasti.
Karel IV., pokřtěný jménem Václav, se narodil v Praze jako nejstarší syn krále Jana Lucemburského. Jeho matkou byla Eliška Přemyslovna.
Jako sedmiletý byl Václav poslán na výchovu k francouzskému královskému dvoru, kde získal všestranné vzdělání. Mimořádná byla jeho znalost jazyků: hovořil německy, francouzsky, italsky, latinsky a po návratu domů se znovu naučil i česky. Ještě v roce svého příjezdu do Paříže byl biřmován a přijal jméno Karel. Zároveň se oženil s tehdy stejně starou Blankou z Valois (křtěná Markéta). Přesto, že sňatek byl dán politicky, manželé si k sobě později vytvořili vřelý vztah a sama Blanka byla po příjezdu do Čech mezi obyvateli velmi oblíbená. Zkušenosti Karel v letech 1331 až 1333 sbíral v politicky rozbouřené severoitalské signorii, kde jako generální místodržitel zastupoval svého otce. Tam se také poprvé setkal se svým mladším bratrem Janem Jindřichem, jehož si velmi oblíbil. V severní Itálii vybojoval úspěšnou bitvu u pevnosti San Felice, za což byl pasován na rytíře. Ani Karlova odvaha však nezabránila debaklu lucemburské mise. Jeho vojska byla po zradě spojenců v bitvě u Ferrary poražena. Přesto po budoucím českém králi zůstala v Itálii památka: hrad Monte Carlo, který nechal za svého působení založit.
Do Čech Karel dorazil na podzim roku 1333, aby zastupoval nepřítomného otce Jana Lucemburského. Ten ho následujícího roku dosadil do úřadu markraběte moravského. Ve stejném roce povýšil papež Klement VI. pražské biskupství na arcibiskupství a 21. listopadu pak byla zahájena stavba metropolitní katedrály svatého Víta. Jako bývalý Karlův učitel, podporoval totiž Klement kandidaturu mladého Lucemburka na titul římského panovníka.
Na jeho doporučení byl Karel 11. července 1346 v Rhens na Rýně skutečně králem římským zvolen a 26. listopadu téhož roku se v Bonnu uskutečnila korunovace. Všeobecného uznání se však zatím Karel nedočkal.
Mezitím v bitvě u Kresčaku (26. srpna 1346) padl Jan Lucemburský. Za českého krále byl Karel korunován 2. září 1347 ve svatovítské katedrále. Pro tento akt nechal Karel IV. zhotovit novou svatováclavskou korunu. Arcibiskupem Arnoštem z Pardubic byla do stavu královského zároveň povýšena také králova žena Blanka z Valois.
Už den předtím se panovník odebral na památný Vyšehrad, kde si obul lýkové střevíce a přihlásil se tak ke staré přemyslovské tradici.
Karel IV. z Prahy vytvořil kulturní a společenské centrum a pozvedl ji na úroveň nejvyspělejších evropských měst.
Nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 přispěl k zahájení činnosti věhlasné univerzity, později pojmenované jeho jménem. (Zakládající listinu pro pražskou univerzitu vydal už rok předtím papež Klement VI.)
8. března Karel IV. založil Nové Město pražské, nechal vystavět hradební Hladovou zeď na Petříně a mnoho dalších staveb, z nichž mnohé byly dokončeny až po jeho smrti. K nejvýznamnějším projektům patří Karlův most (takto začal být nazýván až od roku 1870) nebo hrad Karlštejn, kde byly uloženy říšské korunovační klenoty.
V roce 1355 byl v Římě korunován za císaře římského a stal se tak nejmocnějším mužem tehdejší Evropy. Za císařovnu byla pomazána i jeho třetí manželka Anna Svídnická. Ta mu pak v roce 1361 dala následníka, budoucího krále Václava IV.
Karel byl moudrým a vzdělaným panovníkem, vlastnoručně například sepsal svůj životopis Vita Caroli, vydal Zlatou bulu, kterou upravil poměry ve Svaté říši římské.
Rozhodně mu však nechyběl ani temperament. Trpěl slabostí pro rytířské turnaje, což mu církevní představitelé často vytýkali. Zřejmě při jednom utajeném klání, způsobil si závažné zranění čelisti a krční páteře. S následky se pak potýkal do konce života.
Necelý měsíc před svou smrtí inicioval vydání mincovního řádu, který měl přinést pořádek do tehdejší ražby pražských grošů a zlepšit jejich kvalitu.
Karel IV. skonal 29. listopadu 1378 na Pražském hradě v důsledku zápalu plic.
Z naší nabídky vybíráme:
