Pamětní stříbrná mince v hodnotě 500 Kčs
Autor Ján Kulich
průměr: 40 mm
hmotnost: 24 g
ryzost: 900/1000 Ag
provedení Proof - 5000 ks
Pouze v sadě mincí
|
| |
Cena :
|
| |
|
|
- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci
2004
Matica slovenská – slovenská národní a kulturní osvětová instituce se sídlem v Martině.
Potřebu založit organizaci, která bude podporovat a rozvíjet slovenské národní povědomí, poprvé formuloval spisovatel Pavel Josef Šafařík v dopise, jenž v roce 1827 zaslal Jánu Kollárovi. Šafařík se inspiroval o rok dříve vzniklou Maticí srbskou, ta byla první mezi podobnými slovanskými spolky. Snahy slovenských buditelů morálně povzbuzoval i vznik Matice české (založena v roce 1831). Na vytvoření životaschopné národní organizace si však Slováci museli ještě dlouhá léta počkat. Konkrétně do roku 1863, kdy byla Matica slovenská (MS) ustanovena na valné hromadě v Martině. Stalo se tak 4. srpna u příležitosti oslav tisícího výročí příchodu věrozvěstů Konstantina a Metoděje.
První valné hromadě Matice předcházelo potvrzení jejích stanov císařem Františkem Josefem I. téhož roku v květnu.
Předpoklady pro vznik MS však vytvořil už programový dokument Memorandum národa slovenského, vyhlášený v roce 1861 v Martině.
Předsedou nového spolku se stal Štefan Moyzes, prvním tajemníkem Karol Kuzmány. Za úkol si organizace vytýčila pozvednutí národního uvědomění Slováků, sjednocení katolických a evangelických obrodných proudů, podporu slovenské literatury a kultury. Prostředky na svůj provoz získávala pomocí sbírek a členských příspěvků. Ze strany vlády nedostávala, na rozdíl od podobných maďarských a rakouských spolků, žádné dotace. Nelibost úřadů dospěla až k násilnému zastavení činnosti MS v roce 1875. Zároveň byla zrušena slovenská gymnázia, která díky organizaci vznikla. Matice slovenská ve svém prvním období významně přispěla k národnímu probouzení se Slováků. Vydávala časopis Letopisy Matice slovenské, knihy nejrůznějšího zaměření, podporovala rozvoj ochotnického divadla a pěveckých sborů na venkově. Jako vrcholný celonárodní kulturní orgán reprezentovala národ na setkáních podobných, zejména slovanských, organizací v monarchii. V letech 1863 až 1875 vyrostla v Martině budova Matice slovenské, která byla postavena z darů slovenského lidu. Nyní je v ní umístěna expozice Slovenského národního literárního muzea.
K obnovení matice slovenské došlo až po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1919. Málo známou skutečností je, že organizaci finančně podporoval i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Matice slovenská nyní sídlí v Martině v budově, která byla podle projektu Jana Palkoviče dokončena v roce 1926. Od roku 1964 je vedena jako národní kulturní památka.
Z naší nabídky vybíráme:
