Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor: ak. soch. Michal Vitanovský
průměr mince 27 mm, hmotnost 7 g
ryzost Ag 500/1000
rok 1990 provedení proof - 3000 ks
Anežka Česká - (1211- 6. března 1282) – česká světice,
nejmladší dcera krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Zakladatelka českého řádu křižovníků s červenou hvězdou.
Anežka se narodila jako devátý potomek Otakara I., který ji z mocenských zájmů nechal už ve třech letech zasnoubit s polským knížetem Konrádem. Na výchovu byla proto poslána do kláštera v polské Třebnici. Jen o málo starší nápadník však tragicky zahynul, a tak se Anežka vrátila do Čech, aby péči o ni na dva roky převzaly premonstrátky v klášteře v Doksanech. To už ji ale královský otec plánoval jiný sňatek, tentokrát se synem císaře Friedricha II.
Jindřichem. Aby se potenciální císařovna naučila patřičným mravům, musela odjet k císařskému vídeňskému dvoru, kde pobyla šest let. V té době se zřejmě seznámila s řádem svatého Františka. Chudobní mniši, zcela oddáni evangeliu, udělali na Anežku velký dojem a sama se později vydala cestou odříkání a služby bližním. Odmítla všechny nápadníky, mezi nimiž byl nakonec i sám císař Friedrich II. K tomu však mohlo dojít až po smrti Přemysla Otakara I. Na trůn v roce 1230 usedl Anežčin bratr Václav I., který ji v duchovní činnosti nebránil a dokonce ji poskytl rozsáhlý pozemek, na němž založila klášter Na Františku. Dokončen byl v roce 1234. Anežka vstoupila do řádu svaté Kláry, což byla ženská obdoba františkánů a stala se abatyší kláštera. Její zásluhou vznikl na Starém Městě první špitál v Čechách, tedy útulek pro chudé a staré lidi, kterým řádové sestry poskytovaly jistou zdravotní a pečovatelskou službu. Podílela se také na založení mužského rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, který se rozšířil i do zahraničí.
V roce 1249 pomohla Anežka ukončit spor mezi jejím bratrem Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II.
Zvěsti o její bohulibé činnosti se šířily už za jejího života. O její kanonizaci později usilovali Eliška Přemyslovna i Karel IV. Za blahoslavenou byla však prohlášena až v roce 1874. O více než století později, 12. listopadu 1989, byla pak ve svatopetrském domě v Římě svatořečena papežem Janem Pavlem II.
Z naší nabídky vybíráme:
