Novinky v nabídce.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (4)
Řím – od království (přes republiku) k císařství

Kdyby už peníze nebyly vynalezeny, postarali by se o to určitě staří Římané. Jejich pragmatický vztah k tomuto prostředku směny vyjadřuje nesmrtelná věta PECUNNIA NON OLET (peníze nesmrdí), inspirovaná ekonomickou politikou císaře Vespasiána. Pojmenování peněz ve větě, která se císaři přisuzuje, vytvořili jeho dávní předkové. Jejich prvotním platidlem byl dobytek – PECUS. Když pak začali platit kusy kovu na váhu, pojmenovali je PECUNNIA.

„Vítej domů Kornelie. Tak jaké to bylo v Římě?“ Příchozí si přisedl k sousedovi pod olivovník a rozpovídal se. „Klid a zároveň trochu smutno. Teď, po smrti císaře, je vládcem Marcus Aurelius. Dělá to dobře a na svého předchůdce nezapomíná. Však jsem si také přinesl památku.“ Soused Tulius vzal s úctou do prstů minci s orlem a opisem CONSECRATIO a povzdechl: „Je to tak, Antoninus Pius byl velký člověk, ale teď už je bohem“. Jeho přítel přizvukoval: “Máš pravdu a já pořád lituji, že jsem se tehdy nedostal na slavnost a neviděl orla vzlétat z hranice“. Takzvané konsekrační mince, ke kterým se ještě vrátíme, patří až do doby panování římských císařů. Při sledování počátků v ý voje římského mincování je ale potřeba se vrátit o hodně zpátky. Jestliže si antické Řecko musíme promítat na více oblastí jižní Evropy a Středomoří, pak Řím si spojujeme především s Apeninským poloostrovem.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.

150. VÝROČÍ BITVY U HRADCE KRÁLOVÉ Pamětní mince 200 Kč 2016 II
Bitva u Hradce Králové, známá také jako Bitva u Sadové nebo Bitva na Chlumu se stala rozhodující bitvou prusko-rakouské války.

Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2016 je mince ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové, kterou vydala Česká národní banka 29. června 2016 na základě vyhlášky č. 165/2016 Sb.

Odehrála se 3. července 1866 severozápadně od Hradce Králové a střetla se v ní vojska Pruského království v čele s králem Wilhelmem I. a náčelníkem generálního štábu generálem Helmuthem von Moltkem s vojsky Rakouského císařství a Saského království v čele s polním zbrojmistrem Ludwigem von Benedekem. Bitvy se zúčastnilo téměř půl milionu vojáků a jde tak o největší vojenské střetnutí na území dnešní České republiky, které skončilo rozhodujícím vítězstvím Pruska. V rakousko-saské armádě bylo téměř 6000 padlých, přes 8000 zraněných a přes 22 000 zajatých, v pruské armádě téměř 2000 padlých a 7000 zraněných. Po několika dalších menších střetech skončila prusko-rakouská válka podpisem mírové smlouvy (tzv. Pražského míru) 23. srpna 1866 v Praze.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

Novinky v nabídce

NEAKTIVNÍ COOKIES