Novinky v nabídce.

Oldřich Kulhánek Odešel autor českých bankovek
„V mém díle naleznete torza lidských tváří, ruce prosící, ruce surové. Pro mě je symbol způsob, jak vyjádřit dobu, kterou žiji, místo, kde žiji. Tím symbolem je pro mě lidská tvář.

Lidská tvář se zalepenými ústy, lidská tvář ztrácející se v cárech papíru,” říkal o své tvorbě autor současných českých bankovek Oldřich Kulhánek.

Narodil se 26. února 1940 v Praze. V letech 1958 až 1964 studoval grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Karla Svolinského, mimo jiné autora československé bankovky 20 Kčs 1948 a 25 Kčs 1958 a 1961. První samostatnou výstavu měl v roce 1968.

Za své ostře kritické a výrazně ironické listy z let 1968 až 1971 jej společně s akademickým malířem Janem Krejčím v roce 1971 zatkla STB pro hanobení představitelů komunistických zemí, v kterých tehdejší pohlaváry iritovalo především vyobrazení Josefa Stalina. Měsíc byl vězněn a následující roky jej s železnou pravidelností každých čtrnáct dní vyslýchali.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013

Ferdinand I. (V.)
Nástup vlády, holdování ve Vídni 1835 a jedna unikátní ražba

Před 180 lety, v roce 1835, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.

Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Korunovace rakouských císařů měly být prováděny podle částečně převzatých říšských tradic. Jako korunovačních insignií mělo bý t používáno Rudolfov y tzv. domácí koruny z roku 1602 a žezla s říšským jablkem, jež k ní dal zhotovit císař Matyáš po roce 1612. K vlastnímu aktu korunovace touto korunou a k provedení s tím spojeného obřadu však nikdy nedošlo, i když panovníci titul rakouského císaře používali. Proto nástup císaře Ferdinanda I. připomínají pouze dvě pamětní medaile a korunovační ražby logicky chybí. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Byla to „absolutní monarchie bez monarchy“.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Novinky v nabídce

NEAKTIVNÍ COOKIES