Novinky v nabídce.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Kalendárium 2013 Příprava emise
Seznam titulů pro novou ročníkovou sbírku Kalendárium 2013 zveřejnila před několika dny Pražská mincovna.

Nová kolekce, podobně jako tomu bylo u letošního Kalendária, bude připomínkou výročí významných osobností a událostí české i světové historie.

První ročníkovou sbírku začala Pražská mincovna razit v rekordně krátkém čase, tedy už zhruba půl roku po svém vzniku. Připomeňme si, že kolekci koncem minulé zimy zahájila stříbrná a zlatá medaile věnovaná slavné české herečce Nataši Gollové, vytvořená podle návrhu jabloneckého medailéra Josefa Oplištila. A významná herečka předválečné československé kinematografie nebude chybět ani v Kalendáriu s číslovkou 13. Tentokrát se bude jednat o slavnou Zitu Kabátovou, která by 27. dubna příštího roku oslavila sté narozeniny. Do galerie významných jmen v pořadí druhého Kalendária přibudou osobnosti blízké i dávnější historie z oborů literatury, vědy, sportu, politiky, techniky, hudebního umění i vojenství.
„Na medailích z drahých kovů se objeví jména jako Franz Kafka, Olga Havlová, Otto Wichterle, Jean Marais, Pierre de Coubertin nebo například Albrecht z Valdštejna,“ prozradil některé z titulů mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. Na medailích budou umělecky ztvárněny také události, které podstatně ovlivnily dějiny, nebo se staly milníky vědeckého bádání.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012

Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa
Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.

Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.

Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

Novinky v nabídce

NEAKTIVNÍ COOKIES