ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (45)
Známky Žatce III – Žatecké zajímavosti
Předmětem předchozí části pojednání o žateckých účelových známkách byly známky hostinců, jejichž výrobní původ byl převážně v ražebně rodiny Lässigů. Některá pohostinství však užívala známky, jejichž zhotovitelé nejsou v současnosti známí. Zastavme se nyní u nich a také u dalších žateckých účelových ražeb.
Hotel Nachtigall1 (obr. A) byl zřízený v 80. letech z hostince Zur Nachtigall založeného v třetím kvartálu 19. století a pojmenovaného podle jeho zřizovatele Franze Nachtigalla. Jsou známé hotelové známky s čísly 84 a 12 (obr. 45–46), jejichž v ýznam však za současného stavu bádání nelze kategoricky interpretovat. Za použití identického lícního razidla byla zhotovená ještě hotelová známka na sklenici piva s opisem GUT FÜR EIN GLAS BIER bez zlomku 1/2 udávajícím objem piva (obr. 47), jaký byl na známkách popsaných v minulém pokračování. Nájemcem výše zmíněného hotelu byl v letech 1903–1904 Wenzl Thumerer. Kromě jeho čtyř známek na pivo, uveřejněných v předchozím díle, jsou známé také čtvercové známky s čísly 16 a 20, jejichž smysl rovněž nelze jednoznačně určit (obr. 48).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB
Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších,
přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.
Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?
Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.
Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
