HAITSKÉ GOURDE
Stručná historie, UV ochrana vybraných bankovek [1979–2014]
Haitský gourde (francouzsky gourde haitienne, v haitské kreolštině goud ayisyen) je měnová jednotka karibského státu Haiti. ISO 4217 kód je HTG. Jeden gourde sestává ze 100 centimes (1/100; francouzky nebo také santimes v haitské kreolštině). Z pohledu vývoje měny se gourde rozděluje na tzv. 1.– 3. gourde, kdy jednotlivá stadia odpovídají určitému časovému období.
First gourde; 1813–1870. První gourde byl zaveden v roce 1813 a nahradil livre v poměru 1 gourde, které se dále rozdělovalo na 8 livres a 5 sous (=sús). Zde je nutné podotknout, že první bankovka, která byla na území Haiti používaná je již z roku 1790 a odpovídala nominální hodnotě tzv. 4 escalins (=eskalů). Emitentem bankovky byla Républiqe Française – Administration des Isles sous le Vent.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
Mince – němý svědek křížových výprav České mince na východě
Není pochyb o tom, že křížové výpravy do Svaté země stály Evropu mnoho peněz. Neobešli se bez nich ani účastníci druhé křížové výpravy (1146–1148) z českých zemí.
Žádný přímý doklad v podobě nálezů mincí však dosud není znám a ani úvaha Jana Bobka o domnělé souvislosti mezi ikonografickou výzdobou některých českých denárů 12. století a českou účastí na druhé kruciátě nenašla mezi profesionálními numismatiky širší podporu.
Pravděpodobnost výskytu českých a moravských mincí na území středověké Palestiny však výrazně stoupne, zaměříme-li pozornost na dobu o sto let mladší, představující závěrečnou etapu křížových výprav, neboť právě tehdy našla mince podstatně větší uplatnění jak ve smyslu teritoriálního pokrytí, tak i mezi jednotlivými sociálními vrstvami obyvatelstva.
Zajímavý a z pohledu české numismatiky zcela ojedinělý nález učinil v roce 1997 místní kibucnik v palestinském přístavu Caesarea Maritima (Kaisareia, dnes Izrael), který při náhodném povrchovém sběru objevil několik silně zkorodovaných mincí, jež odevzdal do městského muzea. Mince byly po konzervaci identifikovány jako české a moravské ražby z konce čtyřicátých let 13. století. Konkrétně se jedná o typy Cach 701 (1 ks; obr. 1:1), Cach 901 (3 ks; obr. 1:3a-c) a dosud neznámý půldenár (obol) fenikového typu (1 ks; obr. 1:2). Vydavatelem všech pěti oboustranných exemplářů byl pravděpodobně Přemysl Otakar jako markrabě moravský (1247–1253). Zatímco typ Cach 901 je moravský denár fenikového typu vybíjený v některé z moravských mincoven, denár Cach 701 a dosud neznámý obol byly zřejmě raženy v pražské mincovně v období Přemyslova odboje proti otci Václavu I. (1230–1253), tedy někdy v letech 1248–1249.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
