Libra Severního Irska (2)
(libra šterlinků £)
Librový monetární systém je pravděpodobně nejdéle používaným peněžním řádem na světě a byl z historického pohledu také systémem nejrozšířenějším. Dějiny libry sahají až do osmého století našeho letopočtu. V minulém čísle jsme začali povídání o libře Severního Irska. Nyní pokračujeme.
Bank of Ireland
Současná notafilie Severního Irska je reprezentována celkem čtyřmi bankami, majícími licenci pro bankovní služby, včetně emitování bankovek (pátou bankou je Danske Bank). S výjimkou First Trust Bank, která na bankovním trhu působí od roku 1994, zbývající tři banky mají historii sahající až do roku 1929. Tradiční bankou je Bank of Ireland(1), která vydala v roce 1929 bankovku o nominální hodnotě 1 libry. Tato bankovka byla vydána celkem ve čtyřech reemisích (1929-1936).Banka emitovala opakovaně bankovku o nominální hodnotě 100 £ ve dvou variantách. První byla vytištěna v roce 1974 (Pick#64a - b). Na ni navazovala v roce 1978 bankovka Pick#64bs (SPECIMEN). Diference mezi Pick#64a a Pick#64b – bs spočívá v použité signatuře. Pick#64a je signována A. S. J. O Neillem, kdežto Pick#64b – bs signuje H. H. M. Chestnutt. K bankovce Pick#64ab-bs byl proveden dotisk v roce 1980 v rámci emise ND (1980s) Pound Sterling Issue pod katalogizací Pick#68a – b. Také u této bankovky je diference v použité signatuře (68a - D. F. Harrison; 68b - A. S. J. O Neill).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
STŘÍBRNÁ PLAKETA
k otevření velvyslanectví USA v Jeruzalémě
Nedávno, 14. května uběhlo sedmdesát let od založení Státu Izrael. (Podle židovského kalendáře to bylo 5. ijaru roku 5708, což letos dle gregoriánského kalendáře připadlo na 20. duben).
Prohlášení nezávislosti Izraele předcházela rezoluce č. 181 přijatá 29. listopadu 1947 Valným shromážděním OSN o rozdělení Britské mandátní Palestiny na dva státy – na arabský a židovsk ý. Jeruzalém měl mít zvláštní status, tzv. corpus separatum. Město mělo bý t pod mezinárodní správou a nemělo bý t součástí ani jednoho z budoucích států. Tuto rezoluci přijala většina zemí sdružených tehdy v OSN a přijala ji i židovská reprezentace mandátní Palestiny. Všechny arabské a muslimské země, včetně arabské palestinské reprezentace, rezoluci odmítly. Podle plánu se měl Tel Aviv stát hlavním městem budoucího židovského státu. Den po v yhlášení nezávislosti Izraele, tedy 15. května 1948 byl tento napaden čt yřmi armádami sousedních arabských států a Iráku. Začala první izraelsko-arabská válka čili válka za nezávislost. V průběhu bojů vojska Arabské legie (budoucí jordánská armáda) obsadila celý Východní Jeruzalém, tj. Staré Město s Židovskou čtvrtí. Její obyvatelé, kteří ji bránili, byli nuceni nakonec uprchnout a mnozí padli do arabského zajetí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
