NOVÉ EURO DO SBÍRKY 50 € emise Europa
Záhy po uvedení eura se začala Evropská centrální banka (ECB) připravovat na druhou, technicky vylepšenou emisi papírových platidel – označované „Europa“.
Tyto bankovky jsou postupně uváděny do oběhu v pořadí dle jednotlivých hodnot. Jako první přišla v roce 2013 na řadu 5 €, roku 2014 následovalo 10 € a rok poté 20 €. Letos 5. června pak centrální banka představila nový vzor 50 €.
Padesáti eurová bankovka je v současnosti nejvíce zastoupeným nominálem. Ze všech hodnot představuje až 45 % všech obíhajících bankovek. Jejich počet je tak téměř ve stejné výši jako celkový počet všech hodnot v oběhu, jaký byl ke konci roku 2002. Jak už bylo řečeno, druhá emise eurobankovek nese název Europa. Označení je odvozeno od starořecké báje, podle níž svedl dceru fénického krále Európu bůh Zeus, který na sebe vzal podobu býka, a unesl ji na Krétu. Starověcí Řekové se příběhem nechali inspirovat a začali pojem „Europa“ používat jako zeměpisné označení celého kontinentu. Samotná podoba Európy vyobrazená na bankovkách vychází z více jak dva tisíce let staré vázy nalezené v jižní Itálii a vystavené v pařížském Louvru.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
Intronisační ražby Vyšehradské kapituly
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti
a prvnímu českému králi Vratislavovi.
Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092
hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře
Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie,
kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro
svou osobu královskou hodnost.
Historie Vyšehradské kapituly
Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly
s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
