JIŽNÍ KOREA 5000 WON
Pick#55a [2006]
Monetární systém v Jižní Koreji má od roku 1949 poměrně bohatou a mnohdy překotnou historii. První bankovky v rozsahu nominální hodnoty 5–1000 won vydala Bank of Chosen v roce 1949 a 1950. Vzhledem k devalvaci tohoto tzv. prvního jihokorejského wonu byla tato měna v roce 1953 nahrazena měnovým systémem hwan.
Vzájemný přepočet odpovídal poměru 1 hwan = 100 wonů. Hwan byl nominálně rozdělen do 100 jeonů (=čchonů). Bankovka o nejnižší hodnotě odpovídala 10 hwan. I tato měnová soustava trpěla inflací, díky čemuž došlo k sérii devalvací. To vedlo k tomu, že se jihokorejská banka rozhodla v roce 1962 navrátit k původní měnové jednotce won, která v Jižní Koreji platí do současné doby. V tomto případě změny měnové jednotky se zpětně 10 hwan vyměňovalo za 1 won. Měnové jednotky hwan a won byly paralelními až do roku 1975. Současný jihokorejský won se rozděluje na 100 jeonů (1/100). Ty se prakticky nepoužívají a jejich využití je pouze pro případ přepočtu cizích měn. Od roku 1997 je totiž jihokorejský won volně směnitelnou měnou. Podle ISO 4217 má won mezinárodní kód KRW a rovněž mezinárodně respektovaný symbol ₩.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
Mincovnictví krále Jiřího z Poděbrad
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro
český stát dobou míru a konsolidace.
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů i drobné mince v Kutné Hoře, ale zdá se, že pražské groše s Ladislavovým jménem (obr. č.1) se razily jen příležitostně – snad k jeho poctě při návštěvě Kutné Hory. Tyto groše totiž patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách.
Ještě v době svého správcovství (1450–1458) provedl Jiří měnovou reformu ovšem zatím bez ražení grošů. Jejím základem byl peníz se lvem s charakteristickou půlměsícovitou hřívou, ale na jeho krku ještě s další řadou malých půlměsíčků (obr. č. 2). Tento peníz z počátku padesátých let měl váhu kolem 0,4 g, ryzost asi 0,396 a bylo jich počítáno 7 za groš. Poloviční hodnotu měl pak haléř s korunou v jemné kresbě (obr. č. 3). Tyto drobné ražby už nebyly krojeny nůžkami, nýbrž vznikaly novou technologií - jednotlivým vyrážením střížků
průbojníkem ze stříbrného plechu. Výrazně se lišily i svojí barvou. Na rozdíl od černých peněz ze čtyřrázem byly opět bílé a kulaté.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU