Ján Kollár - popis mince :
Na líci dvěstěkoruny ve středu mincového pole je umístěný státní
znak Slovenské republiky. Vedle státního znaku v rozděleném
řádku je označení hodnoty 200 Sk. Pod státním znakem ve dvou řádcích
je název státu Slovenská republika. Letopočet ražby 1993 je u
spodního okraje mince.
Na rubu dvěstěkoruny je metaforické vyobrazení portrétu Míny. Jméno
a příjmení Ján Kollár a letopočty jeho narození a úmrtí 1793
– 1852 jsou umístěny ve dvou řádcích pod portrétem Míny. Značka
Státní mincovny Kremnica se nachází pod letopočtem. Autorem návrhu
dvěstěkoruny je akademický sochař Vojtěch Pohanka. Iniciály jeho
jména a příjmení VP jsou umístěny u horního okraje mince vpravo
od portrétu Míny.
200 Sk 200. výročí narození Jána Kollára.
Ján Kollár
(29. 6. 1793 – 24. 1. 1852) – slovenský politik, jazykovědec,
spisovatel a básník. Evangelický kněz, propagátor slovanské
vzájemnosti, významná postava českého a slovenského národního
obrození. Ján Kollár byl rodák ze slovenské obce Mošovce. Otec z něho
chtěl mít řezníka, což ale literárně nadaného mladíka uspokojit
nemohlo. Po studiích v Kremnici se rozhodl pokračovat na gymnáziu v
Banské Bystrici a v roce 1812 odešel studovat teologii na evangelické
lyceum v Prešpurku, nynější Bratislavě. Poté dva roky působil jako
vychovatel v Banské Bystrici. V letech 1817 až 1819 si prohluboval
znalosti evangelické teologie na univerzitě v německé Jeně. Po odchodu
z Německa nastoupil jako evangelický farář v Pešti, kde působil třicet
let. V roce 1835 se oženil s Frederikou Schmidtovou, do níž se
zamiloval už v době německých studií. Ján Kollár byl zastáncem
jednotného jazyka Čechů a Slováků, konkrétně češtiny, obohacené o
slovenské prvky. Tím se ale dostal do rozporu s mladší generací
slovenských spisovatelů vedených Ľudovítem Štúrem, kteří začali
prosazovat samostatný spisovný jazyk. Svár vyvrcholil v revolučním
roce 1848, kdy byl Kollár svými odpůrci dokonce uvězněn a vysvobozen
až císařskými vojáky. Roku 1849 byl povolán do Vídně, kde působil jako
poradce vlády a profesor slovanské archeologie na tamní univerzitě.
Kollár prosazoval užší spolupráci mezi slovanskými národy, snažil se
podporovat jejich vzdělanost. Byl autorem myšlenky, že svobodný je
pouze ten národ, který neutlačuje druhé. Kollárovo dílo je velmi
rozsáhlé, psal prózu, poezii, ale i náboženské a odborné texty. K těm
patří například titul O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími
slávskými. Za jeho vrcholné dílo je považována básnická sbírka Slávy
dcera, která poprvé vyšla v roce 1824. V novém, rozšířeném vydání, pak
v roce 1832. Publikoval také pod pseudonymem Čechobratr Protištúrsky
nebo pod iniciálami JK. Jan Kollár zemřel 24. ledna 1852 ve Vídni.
Jeho ostatky jsou uloženy na Olšanských hřbitovech, kam byly převezeny
v roce 1904.
|
Z naší nabídky vybíráme:
