r. 1996 100. Výročí narození Josefa Cígera Hronského

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Sk
Autor Patrik Kovačovský
Razila Mincovňa Kremnica

průměr: 34 mm
hmotnost: 20 g
ryzost: 750/1000 Ag, 250/1000 Cu
hrana: hladká, s vlysem : „NIET KRAJŠÍCH SLOV AKO SKUTKY“
provedení Proof - 1500 ks provedení b.k. - 22000 ks

 

	Proof :
	b.k. :

- Jak pracovat s žádankami ?
- Další informace o této minci

 

200 Sk 100. výročí narození Jozefa Cígera Hronského

Jozef Cíger Hronský (23. února 1896 - 13. července 1960) – slovenský spisovatel, pedagog, malíř a nakladatel. Tajemník a později správce Matice slovenské.

Jozef Cíger se narodil ve Zvolenu v rodině tesaře. Když mu bylo jedenáct let, přestěhovala se rodina do Krupiny.

Poté, kdy v roce 1914 dokončil vzdělání v maďarském učitelském ústavu v Levicích, nastoupil jako učitel do Horných Mladonic. Než byl povolán do armády, stačil vystřídat ještě několik dalších míst, mimo jiné i v Krupině. Poslední dva roky světové války se účastnil operací na italské frontě v řadách pěšího pluku. 

Jeho první tvorbu publikoval týdeník Hontiansky Slovák, na jehož založení se Cíger podílel. Báseň Na nový rok, která vyšla prvního ledna 1921, už podepsal uměleckým jménem Hronský. Pseudonym si zvolil podle rodného kraje, kterým protéká řeka Hron a od té doby ho trvale používal jako další příjmení.

V roce 1927 se přestěhoval do Martina, kde zpočátku působil jako učitel. J. C. Hronský výrazně přispěl ke zvýšení prestiže národního sdružení Matica slovenská, jíž se v roce 1933 stal nejprve tajemníkem a později správcem (1940). Sdružení vydávalo publikace, podporovalo slovenskou literaturu a umění, navazovalo kontakty v zahraničí. Na Hronského popud členové Matice uspořádali dokonce cestu za krajany do Spojených států amerických.

V době Slovenského národního povstání byl zatčen povstalci a krátce vězněn. Kvůli obavám z dalšího stíhání se v roce 1945 nejprve přestěhoval do Bratislavy a potom emigroval do Rakouska a Itálie. V Římě byl opět zatčen, ale podařilo se mu utéct. Jeho cesta skončila až v Argentině, kde se usadil ve městě Luján. I tam ale zůstal činný a dál publikoval a propagoval Slovensko a jeho kulturu. V roce 1956 byl zvolen předsedou Slovenské národní rady v zahraničí, o tři roky později založil Zahraniční Matici slovenskou. Vystupoval také jako čestný předseda Spolku slovenských spisovatelů v zahraničí. Zemřel v Lujánu 13. července 1960. V roce 1993 byly jeho ostatky převezeny do Martina a uloženy na Národní hřbitov.