r. 1999 150. Výročí narození Pavla Országha Hviezdoslava

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Sk
Autor akademický sochař Patrik Kovačovský
Razila Mincovňa Kremnica

průměr: 34 mm
hmotnost: 20 g
ryzost: 750/1000 Ag, 250/1000 Cu
hrana: hladká, s vlysem : „HEROLD SVITAJÚCICH ČASOV“
provedení Proof - 1400 ksprovedení b.k.  - 14100 ks

	Proof :
	b.k. :

- Jak pracovat s žádankami ?
- Další informace o této minci

 

 

200 Sk 150. výročí narození Pavla Országha Hviezdoslava

Pavol Orságh Hviezdoslav (2. 2. 1849 - 8. 11. 1921) – slovenský básník, dramatik, spisovatel a překladatel.

Vlastním jménem Pavol Orságh se narodil v obci Vyšný Kubín na Oravě. Vyrůstal ve skromném prostředí zchudlé zemanské rodiny, která se živila převážně zemědělstvím. Po ukončení základní školy odjel ke svému strýci, krejčovskému mistru, do maďarského Miškovce, kde v roce 1862 nastoupil na gymnázium. V té době ho zaujala maďarská literatura, a to takovým způsobem, že domů ani nejezdil na prázdniny a raději se věnoval četbě knih. Proto i jeho první básnické pokusy byly psány v maďarštině. Po smrti strýce v roce 1865 se vrátil na Slovensko a nastoupil na gymnázium do Kežmarku. Tam se seznámil s díly velikánů světové literatury, z nichž si zvláště oblíbil Williama Shakespeara. Později si dokonce pořídil sochu tohoto proslulého dramatika a básníka a umístil ji ve své dolnokubínské pracovně. Ze slovenských autorů Hviezdoslava zaujal zejména Andrej Sládkovič, jemuž věnoval svoji první slovensky psanou sbírku, tehdy ještě publikovanou pod pseudonymem Jozef Zbranský (Básnické prvjesenky Jozefa Zbranského). Pro umělecké jméno Hviezdoslav se rozhodl až v polovině sedmdesátých let.

V roce 1918 vedl Hviezdoslav slovenskou delegaci na jarních oslavách 50. výročí položení základního kamene Národního divadla v Praze. Ve svém projevu se přiklonil k bližšímu soužití Čechů a Slováků, říjnové vyhlášení Československé republiky pak přivítal s nadšením. Zároveň se stal členem Národního shromáždění.

Pavol Orságh Hviezdoslav svým rozsáhlým dílem navázal na poezii slovenského obrození, mnoho času věnoval také činnosti překladatelské. Většinu tvůrčího období prožil na Oravě (Námestovo, Dolný Kubín). V roce 1921 se začal jeho zdravotní stav prudce zhoršovat a ještě téhož roku, po léčení v Praze a lázních Luhačovice, v Dolném Kubíně umírá. Jeho památku tam připomíná muzeum P. O. Hviezdoslava.