r. 2000 Juraj Fándly - 250. výročí narození

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Sk
Autor akad. sochař Michal Gavula
Razila Mincovňa Kremnica

průměr: 34 mm, hmotnost: 20 g
ryzost: 750/1000 Ag, 250/1000 Cu
hrana: hladká, nápis „NIE SILOU ANI MOCOU ALE MOJÍM DUCHOM“
provedení Proof - 1600 ks provedení b.k.  - 12200 ks   

	Proof :
	b.k. :

- Jak pracovat s žádankami ?
- Další informace o této minci

 

Juraj Fándly - popis mince : Na líci mince je ve spodní části umístěn státní znak obklopený rostlinným ornamentem doplněný dvěmi včelami. Nad ornamentem je do kontury vrcholů pohoří zakomponovaná otevřená kniha s holubicí a symbolickými loučemi osvícení, nad ní název státu Slovenská republika doplněný drobným ornamentem. Vlevo od ornamentu je označení nominální hodnoty mince 200 Sk a vpravo letopočet ražby 2000. Na rubu mince je portrét a jméno píšícího Juraje Fándlyho. Písmeno R je ozdobené drobným ornamentem. Vlevo od portrétu jsou letopočty jeho narození a úmrtí 1750 – 1811.     200 Sk Juraj Fándly - 250. výročí narození Juraj Fándly  (21. října 1750 – 7. března 1811) – slovenský katolický kněz, spisovatel a národní buditel. Člen skupiny bernolákovců, autor prvního velkého díla ve slovenštině kodifikované Antonem Bernolákem. Juraj Fándly se narodil v obci Častá na západním Slovensku. Po smrti otce se matka přestěhovala do obce Ompitál (dnešní Doľany), kde mladý Fándly navštěvoval základní školu. Už v té době začal psát první verše. Po kratších studiích v církevních řádech piaristů, františkánů kapucínů a petrínů, odešel do Budína, kde v roce 1771 zahájil studium teologie. Od roku 1773 pak pokračoval v semináři v Trnavě. Po vysvěcení na kněze (1776) působil jako kaplan v Seredi a v Lukáčovicích, později jako farář v obci Naháč nedaleko Trnavy. V osmdesátých letech se stal nejprve příznivcem a později i představitelem národně obrozeneckého hnutí bernolákovců. Přijal za svou spisovnou slovenštinu vytvořenou Antonem Bernolákem, do níž byla později přeložena Fándlyho kniha Dúverná zmlúva medzi mňíchom a diáblom, která se stala prvním velkým dílem v nově kodifikovaném jazyce. Juraj Fándly pocházel z chudých poměrů a měl vždy blízko k prostému lidu. Jeho působení na faře se neomezovalo pouze na kázání, stal se také rádcem a léčitelem obyčejných lidí. Ve snaze zlepšit chudým farníkům životní úroveň je například učil příst bavlnu. Měl bylinkářské znalosti, psal knihy určené převážně lidem na vesnicích, šířil osvětu, systematicky se zabýval včelařením (roku 1882 mu vyšla kniha Slowenskí wčelár), zastával se snah o prosazování slovenštiny do škol. Zároveň si však vysloužil pronásledování církevní vrchností, která jeho počínání sledovala s velkou nedůvěrou. Závěr života strávil v matčině domě v nynějších Doľanech, kam se uchýlil jako unavený a nemocný člověk a kde se mohl v klidu věnovat psaní básní. Pochován byl na hřbitově v Doľanech, kde jeho památku připomíná kamenný pomník.