Pamětní stříbrná mince v hodnotě 500 Sk
Autor Milan Virčík
Razila Mincovňa Kremnica
průměr: 40 mm,
hmotnost: 33.63 g
ryzost: 925/1000 Ag, 75/1000 Cu
hrana: hladká, s vlysem : „KARTOGRAF - MATEMATIK - STAVITEĽ...“
provedení Proof - 1500 ks
b.k. - 11600 ks
|
| Proof :
|
 | |
|
| b.k.: |
 |
|
|
|
- Jak pracovat s žádankami ?
-
Další informace o této minci
500
Sk Samueal Mikovíny - 250. výročí úmrtí
Samuel Mikovíny (1686 – 1750) – slovenský
geodet, kartograf, stavitel a matematik. První Slovák s titulem inženýra.
O místě a roku narození Samuela Mikovínyho nemají
historikové zcela jasno. Podle některých pramenů přišel na svět v roce
1686 v obci Cinobaňa v nynějším okresu Lučenec, jiné připouštějí letopočet
1700. V tom případě by se jednalo o obec Ábelová ve stejném okresu.
Jisté je, že Samuel od mládí projevoval velké nadání
pro matematiku, fyziku a kreslení, což předurčilo jeho životní dráhu. Svůj
talent později rozvíjel hlavně na studiích v Německu. U norimberského
mědirytce Puschera se učil mědirytectví, díky čemuž záhy do mědi přenesl
mapu Demänovské ledové jeskyně, dle předlohy Juraje Bucholtze. V roce 1723
ukončil studium na univerzitě v Jeně, kde jako první Slovák získal titul
inženýra. Vzdělání si pak ještě doplnil studiem kartografie na vojenské
akademii ve Vídni.
Od roku 1725 Mikovíny působil jako geodet a kartograf
v Bratislavě. Císařem Karlem VI. byl pověřen náročným úkolem, aby
kartograficky zpracoval celé Uhersko. Vytvořil tak mnoho podrobných map a
rytin měst i hradů, pro něž podklady získával moderní triangulační
metodou.
V roce 1735, opět z pověření císaře, odešel do Banské
Štiavnice, kde se stal profesorem začínající báňské školy (první
v Uhersku) a inženýrem středoslovenských báňských měst. Mikovínyho záběr
byl velmi široký. Osvědčil se jako vynikající vodohospodářský inženýr:
stavěl a rekonstruoval vodní hráze, pro Štiavnické doly navrhnul složitý
vodní systém, odvodnil bažiny v okolí maďarské Taty, vytvořil plány pro
regulaci Váhu v okolí Trenčína. Mnohé jeho stavby se vepsaly do rázu
slovenské krajiny zejména v okolí Banské Štiavnice a dodnes zůstaly
zachovány. Makovíny se zabýval také speleologií a astronomií. Při výstavbě
protipovodňové hráze v Trenčíně prochladnul a na následky onemocnění 23.
března 1750 zemřel.
