Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Sk
Autor akad. soch. Anton Gábrik, akad. soch. Ladislav Kozák
Razila Mincovňa Kremnica
průměr: 34 mm,
hmotnost: 20
g
ryzost: 750/1000 Ag, 250/1000 Cu
hrana: hladká, nápis "ĽUDSKOSŤ SLOBODA DEMOKRACIA"
provedení Proof - 3000 ks provedení b.k. - 15800 ks
|
|
Proof :
|
 | |
|
| b.k. : |
 |
|
|
|
- Jak pracovat s žádankami ?
-
Další informace o této minci
200 Sk Alexander Dubček - 80. výročí
narození
Alexandr Dubček (27. 11. 1921 – 7. 11. 1992) –
slovenský a československý politik. V letech 1968 a 1969 byl prvním
tajemníkem ÚV KSČ, stal se nejvýraznější osobností a symbolem Pražského
jara 1968.
Alexandr Dubček se narodil v rodině truhláře v obci
Uhrovec na západním Slovensku. Zajímavostí je, že ve stejném domě přišel
na svět i slovenský národní buditel Ľudovít Štúr.
Už v roce 1925 odjel Dubček se svými silně levicově
zaměřenými rodiči do sovětského Kyrgyzstánu. V městě Frunze (dnešní
Biškek) se jako členové mezinárodního družstva Interhelpo pokoušeli
vybudovat novou beztřídní společnost. Zhruba po pěti letech se ale rodina
přestěhovala do Nižného Novgorodu (tehdy Gorkij), kde mladý Dubček
absolvoval střední školu. Na sklonku druhé světové války, v roce 1938, se
rodina vrátila na Slovensko. Dubček brzy na to vstoupil do tehdy ilegální
Komunistické strany Slovenska a po vyučení strojním zámečníkem začal
pracovat ve Škodových závodech v Dubnici nad Váhom.
Za druhé světové války se stejně jako jeho otec a
bratr zapojil do protifašistického odboje a později se aktivně účastnil
Slovenského národního povstání (v něm jeho bratr zahynul, sám Alexandr
Dubček byl zraněn).
Po válce se stále více angažoval v politice, která se
od roku 1949 stala jeho profesionálním povoláním. Působil v různých
stranických funkcích a jeho kariéra začínala nabývat na významu. V roce
1953 se stal vedoucím tajemníkem Krajského výboru v Banské Bystrici, kam
přešel z výboru okresního v Trenčíně.
V letech 1955 až 1958 studoval politické vědy na
vysoké škole v Moskvě. Zajímavostí je, že jeho současníkem na studiích byl
budoucí sovětský prezident Michail Gorbačov.
Dubček se v roce 1955 zároveň stal členem Ústředního
výboru KSS a tři roky později také členem Ústředního výboru KSČ.
V šedesátých letech vystupoval jako hlavní
představitel reformního proudu ve vedení komunistické strany. Dostal se
dokonce do sporu s prezidentem Antonínem Novotným.
Ten byl ale začátkem roku 1968 zbaven funkce prvního
tajemníka, kterou současně zastával a jeho pozici zaujal právě změnám
otevřený Dubček. Vůči konzervativnímu proudu však směr, jenž zastával,
výraznou převahu neměl. Aby mohl prosazovat své vize, začal se výrazně
opírat o veřejné mínění, které projevovalo potřebu demokratizovat
zkostnatělý systém. Svěží myšlenky, otevřená politická kultura a zrušení
cenzury tisku, přispěly k událostem známým jako Pražské jaro 1968. Obrodný
proces však ukončila invaze vojsk států Varšavské smlouvy, k níž došlo 21.
srpna 1968. Dubček byl spolu s dalšími reformními komunisty zatčen a
odvezen do Moskvy, kde pod nátlakem podepsal protokol o dočasném pobytu
sovětských vojsk a normalizaci situace v Československu (jediný z delegace
podepsat odmítl František Kriegel). K moci v Československu se postupně
opět dostávali konzervativní komunisté, byla obnovena cenzura a obrodný
proces prakticky skončil. Dubček se nakrátko stal velvyslancem v Turecku a
později byl vyloučen z KSČ. Do vysoké politiky se vrátil až v roce 1989 a
brzy se stal protikandidátem Václava Havla na post prezidenta.
Poté, kdy se slovenské hnutí Veřejnost proti násilí
přiklonilo k Havlovi, se Dubček musel spokojit s funkcí předsedy
federálního shromáždění. Prvního září roku 1992 jeho automobil havaroval
na dálnici poblíž Humpolce a 7. listopadu Dubček zraněním podlehl.
Z naší nabídky vybíráme:
