České medaile
České zlaté mince 
České stříbrné mince
České | Slovenské oběhové mince
Československé zlaté mince 
Československé stříbrné mince
Slovenské medaile
Slovenské zlaté mince
Slovenské stříbrné mince
Mince z celého světa ...
Bankovky z celého světa... 
Sběratelské potřeby ...
Literatura pro numismatiky
Investiční zlato | stříbro | paládium

r. 2004 300. výročí narození Jan Andrej Segner

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Sk
Autor Mária Poldaufová
Rytec Dariusz Wasilewski, Stanislaw Golębiowski
Razila Polská státní mincovna (Mennica Państwowa)

průměr: 34 mm
hmotnost: 18 g
ryzost: 900/1000 Ag, 100/1000 Cu
hrana: hladká, s vlysem :„VYNÁLEZCA – FYZIK – MATEMATIK – PEDAGÓG“
provedení Proof - 3300 ks max 5000 ks

	Proof :
	b.k. :

- Další informace o této minci

 

Segner - popis mince : Na líci mince je uprostřed mincového pole v obdélníkovém rámečku zobrazený významný Segnerův vynález – Segnerovo kolo. Název státu Slovenská republika je v opise u horního okraje mince rozdělený státním znakem, pod, kterým je letopočet ražby 2004. U horního okraje mince je nominální hodnota 200 Sk. Stylizované iniciály autorky výtvarného návrhu Márie Poldaufové jsou vpravo a značka mincovny vlevo u spodního okraje rámečku. Na rubu mince je uprostřed mincového pole v kruhu zobrazen portrét Jána Andreje Segnera. Kolem kruhu je v horní části sedm nákresů představujících vývoj konstrukce Segnerova kola, ve spodní části je uvedeno jeho jméno a příjmení Ján Andrej Segner. U levého okraje mince je letopočet jeho narození 1704 a u pravého letopočet úmrtí 1777.     200 Sk Ján Andrej Segner – 300. výročie narodenia Ján Andrej Segner (9. 10. 1704 - 5. 10. 1777) - matematik, fyzik, lékař a pedagog. Jeden z významných představitelů vědy a techniky osmnáctého století. Bývá označován jako otec vodní turbíny. Ján Andrej Segner se narodil v Prešpurku (nynější Bratislavě) do obchodnické rodiny. Už jako dítě býval zaujat chodem vodního mlýna na říčce Vydrici, který jeho rodina vlastnila. Možná právě pozorné sledování fyzikálních zákonitostí, uvádějících v pohyb mechanismus mlýna, bylo osudovým pro jeho budoucí kariéru. Jako čtyřletý přišel o matku a jeho výchovy se ujali otec s dědečkem. Značný vliv na Segnerův profesní rozvoj měl slovenský inženýr Samuel Mikovíny, přítel rodiny, jenž byl jen o čtyři roky starší. Studium Segner zahájil na evangelickém lyceu v Bratislavě, a pak pokračoval v Rábě (nynější Győr) a v Debrecíně. V roce 1725 nastoupil na Lékařskou fakultu univerzity v německé Jeně a brzy začal publikovat první odborné práce. Přesto, že školu dokončil s úspěchem a v roce 1730 získal titul doktor medicíny, jeho zájem se už v době studia stále více stáčel k přírodním vědám. Po návratu do Uherska pracoval jako lékař, nejdříve v Bratislavě a potom v Debrecínu. Současně se zabýval výzkumem odolnosti lidského těla vůči klimatickým podmínkám. Jeho záliba v matematice však neopadala, a tak  se Segner po roce stráveném v Debrecínu rozhodl odejít zpátky do Jeny, kde se stal profesorem matematiky. Tam se ale dlouho neohřál a brzy přijal pozvání univerzity v Göttingenu. Vedl katedru matematiky, fyziky a chemie, publikoval a vydával učebnice. Zasloužil se o výstavbu tamní observatoře, z níž pak sám pozoroval zatmění slunce. Právě astronomií se zabývá jeho nejrozsáhlejší dílo, dvousvazkové Astronomické přednášky. V Göttingenu působil celých dvacet let, kariéru ukončil na univerzitě v Halle, kde pracoval až do smrti.  Největších úspěchů Segner dosáhl při výzkumu hydrauliky. Vytvořil teorii turbín (Specimen theoriae turbinum) v níž popsal a propočítal nový typ vodní turbíny pracující na reaktivním principu. Do dějin objev vešel pod názvy Segnerovo kolo, nebo Segnerova turbína.