Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Sk
Autor Mária Poldaufová
Rytec Stanislaw Golebievski
Razila Polská státní mincovna ( Mennica Panstwowa )
průměr: 34 mm,
hmotnost: 18 g
ryzost: 900/1000 Ag, 100/1000 Cu
hrana: nápis: „BRATISLAVSKÉ KORUNOVÁCIE“
provedení Proof - 4800 ks max 5000 ks
provedení b.k. - 8900 ks max 10000 ks
|
|
Proof :
|
| |
|
| b.k. : |
| |
|
|
-
Další informace o této minci
Galerie detailů:





200 Sk Bratislavská korunovace - 350.
výročí korunovace Leopolda I.
Korunovace Leopolda I. (9. 6. 1640 – 5. 5.
1705) – Leopold I. byl císař římský, uherský a český král z dynastie
Habsburků.
Leopold se narodil ve Vídni jako čtvrtý syn císaře a
krále Ferdinada III. Jeho matkou byla Anna Marie Španělská.
Otec jako svého nástupce původně určil staršího syna
Ferdinanda IV., Leopold se měl vydat na duchovní dráhu, podobně jako jeho
strýc Leopold Vilém, jenž se stal biskupem a členem Řádu německých rytířů.
Dva nejstarší synové Ferdinanda III. zemřeli ještě před Leopoldovým
narozením, v roce 1654 pak nečekaně skonal i plánovaný následník Ferdinand
IV. Na řadu tedy přišel Leopold. Nejprve byl 16. června 1655 v Prešpurku
(Bratislavě) korunován za krále uherského, o více než rok později se pak
stal i králem českým. Převzetí svatoštěpánské koruny předcházela složitá
vyjednávání, protože uherské stavy měly poměrně velké pravomoci a bylo
třeba získat jejich souhlas. To se neobešlo bez zákulisních dohod,
účelového zdržování a intrik. Pražská korunovaci naproti tomu proběhla
hladce, po porážce stavovského povstání si Habsburkové uzákonili dědičný
nárok na svatováclavskou korunu a nepotřebovali tedy souhlas českých
stavů.
Velké komplikace však předcházely zvolení Leopolda
římským císařem. Proti jeho kandidatuře se stavěla zejména Francie,
tradiční odpůrce Habsburků. Námitky však měli také porýnští kurfiřti a
přidalo se i Švédsko.
Za České království se složitých jednání ve
Frankfurtu nad Mohanem účastnila delegace v jejíž čele stáli kníže Václav
Eusebius z Lobkovic a hrabě František Karel Libštejnský z Kolovrat.
Mladý Leopold dovršil úsilí vyjednávačů po
triumfálním příjezdu do města v březnu 1658. Osmnáctého července téhož
roku byl ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen za římského císaře a 1. srpna na
stejném místě korunován. Toho už se ale jeho otec Ferdinand nedočkal.
Nutno dodat, že Leopoldovo zvolení bylo podmíněné značným omezením jeho
pravomocí.
Habsburská monarchie za vlády Leopolda I. trpěla
neustálými válkami a sám císař se projevoval jako vládce absolutistický.
Vládl neuvěřitelných osmačtyřicet let, monarchii však pozvedl na úroveň
největších mocností té doby.
