Bratislavské korunovace – 350. výročí korunovace Leopolda I.

V první třetině 16. století ohrožovali Uhersko pustošivé nájezdy Turků. Po tragickém boji u Moháče v roce 1526 Turci rychle postupovali do vnitrozemí. Po obsazení hlavního města Budína rozhodl Turecký sněm v roce 1536, že hlavním a korunovačním městem Uherska bude Prešporok (dnešní Bratislava). V průběhu let 1563 – 1830 bylo v gotickém Dóme sv. Martina korunováno 11 panovníků a 8 královských manželek. Krále korunoval zpravidla nejvyšší církevní hodnostář země – ostřihomský arcibiskup a asistovali mu další církevní a světští hodnostáři.
Jako šestý z uherských králů byl v Prešporku 27. června 1655 korunovaný Leopold I., syn Ferdinanda III., jako sotva 15ti letý princ. Po dobu jeho dlouhé vlády, která trvala až do jeho smrti v roce 1705 byli z Uherska vyhnáni Turci a definitivně skončila nadvláda Osmanské říše.


National Bank of Slovakia
Commemorative Silver 200 Crown Coin
The Bratislava Coronations – 350th Anniversary of The Coronation of Leopold I.

In the first third of the 16th century, the plundering raids of the Turks threatened Hungary. After the tragic battle at Mohacs in 1526, the Turks were quickly advancing within the country. After the Turkish occupation of the capital Buda in 1536, the Hungarian Parliament decided that the new capital and coronation city of Hungary would become Pressburg (today’s Bratislava). From 1563 to 1830, a total of 11 rulers and 8 royal wives were crowned in the Gothic St. Martin’s Cathedral. The Archbishop of Esztergom, the supreme church dignitary of the country, assisted by other church and secular dignitaries, usually crowned the King Leopold I, son of Ferdinand III, barely 15 years old, was crowned in Pressburg on June 27, 1655 as the sixth of the Hungarian kings. During his long reign, which lasted till his death in 1705, the Turks were chased from Hungary, thus marking the definitive end of the dominion of Ottoman Empire.


NATIONALBANK DER SLOWAKEI
Silberne Gedenkmünze im Wert von 200 slowakischen Kronen
Krönungen in Pressburg – 350. Jahrestag der Krönung von Leopold I.

Im ersten Drittel des 16. Jahrhunderts wurde Ungarn durch verwüstende Überfälle der Türken bedroht. Nach der tragischen Schlacht bei Mohacs in 1526 rücken die Türken schnell immer tiefer ins landesinnere vor. Nach der Besetzung von Buda, der Hauptstadt Ungarns, entschied der ungarische Landtag in 1536, dass die künftige Haupt – und Krönungsstadt Ungarns, Pressburg (heute Bratislava) sein wird. In der Zeit von 1563 bis 1830 wurden im gotischen St. Martinsdom 11 Könige und 8 Königsgemahlinnen gekrönt. Der König wurde durch den höchsten kirchlichen Würdenträger, dem Erzbischof von Estergom gekrönt, unter Teilnahme von weiteren hochrangigen kirchlichen und weltlichen Persönlichkeiten.
Leopold I. Sohn Ferdinands III., kaum 15 Jahre alt, wurde am 27. Juni 1655 als der sechste der ungarischen Könige in Pressburg gekrönt. In seiner Regierungszeit, die bis zu seinem Tod im Jahre 1705 dauerte, wurden die Türken aus Ungarn vertrieben und die Vorherrschaft der Türken ging damit endgültig zu Ende.







Dnešní Slovensko bylo od 10. století až do konce první světové války součástí uherského království. V první třetině 16. století ohrožovali Uhersko pustošivé nájezdy Turků, kteří v roce 1526 v boje u Moháče porazili křesťanskou armádu. Uherský a český král Ludovít II. v tomto boji zahynul. Turkům se otevřela cesta do uherské nížiny a rychle postupovali do vnitrozemí. Po obsazení hlavního města Budína hledala uherská šlechta, světští a církevní hodnostáři nové útočiště. Výhodná poloha a pevné opevnění Bratislavy vytvářely vhodné předpoklady na to, aby se stala hlavním městem Uherska. Rozhodl o tom Uherský sněm na svém zasedání v roce 1536. Bratislava se tak stala sněmovým městem království a korunovačním městem uherských králů, sídlem krále a nejdůležitějších institucí země. Panovník ale trvale sídlil v blízké Vídni. V průběhu let 1563 – 1830 bylo v gotickém Dóme svatého Martina královskou korunou svatého Štefana korunováno 11 uherských panovníků a 8 královských manželek.
Každé korunovační slavnosti předcházelo zasedání stavovského sněmu. Nově zvolený král se musel ještě před korunováním dohodnout na bodech Inauguračního diplomu, který měl po dobu budoucí vlády dodržovat. Krále korunoval zpravidla nejvyšší církevní hodnostář země – ostřihomský arcibiskup, kterému asistovali další církevní a světští hodnostáři. Akt korunovace se odehrával během slavnostní mše. Po ní král oděný ve zlatem protkávaném historickém rouchu s královskou korunou na hlavě prošel pěšky ulicemi města do kostela Panny Marie při klášteře františkánů, kde pasoval vybrané šlechtice za rytíře Zlatého ostrohu. Potom se král na koni odebral za opevnění města, kde složil přísahu, kterou mu předčítal arcibiskup. Další akt korunovační slavnosti se odehrával u Dunaje, kde byl navršený kopeček zeminy, přivezené ze všech oblastí království. Král na koni zamával vytaseným mečem na všechny světové strany, čím naznačil, že je připraven bránit království před nepřáteli ze všech stran. Po ceremonii následovala slavnostní hostina.
Na korunovačních slavnostech se sešlo mnoho účastníků. Do chrámu se dostali jen vyvolení, ostatní mohli sledovat scény pod širým nebem. Pro diváky se po skončení oficiální části pekli voli, hrálo se divadlo, vystupovali kouzelníci a cirkusáci. Mezi lid se rozhazovaly peníze, z městských fontán netekla voda, ale bílé a červené víno. 
Jako šestý z uherských králů byl v Prešporku 27. června 1655 korunován Leopold I., syn Ferdinanda III. a mladší bratr předčasně zemřelého Ferdinanda IV. Jeho otec jej dal zvolit za krále sotva 15ti letého. Na honosné korunovaci, která se konala podle tradičních zvyků se zúčastnilo přes 5000 šlechticů a církevních hodnostářů. Po dobu velmi dlouhé vlády Leopolda I., který nastoupil na trůn po smrti svého otce v roce 1657 a vládl až do své smrti v roce 1705, byli z Uherska vyhnaní Turci a definitivně skončila nadvláda Osmanské říše. Leopold I. se také zasloužil o upevnění základů habsburské monarchie, ze, které se za jeho vlády stala uznávanou evropskou mocností.

Popis mince:

Na líci mince v levé části je dobové zobrazení Bratislavy s Dómem svatého Martina a Bratislavským hradem, pod, kterým je stuha s letopočtem ražby 2005. V pravé horní části mince je umístěn státní znak a pod ním je označení nominální hodnoty. Název státu Slovenská republika je v opisu u spodního okraje mince. Iniciály jména a příjmení autorky výtvarného návrhu Márie Poldaufové MP a značka mincovny mW jsou nad stuhou u levého okraje mince.
Na rubu mince je uprostřed mincového pole, v kruhu připomínajícím korunovační medaili, zobrazen portrét krále Leopolda I. s vavřínovým věncem na hlavě. Kolem portrétu je latinský text s královým korunovačním heslem CONSILIO ET INDVSTRIA (S rozvahou a usilovností) v horní části a se jménem a titulem uherského krále v dolní části. Kolem portrétu je v zajímavé kompozici uveden text KORUNOVACE LEOPOLDA I. BRATISLAVA a rok korunovace 1655.

 

Další soutěžní návrhy. Nerealizované sádrové modely :

II. cena - Pavel Károly

II. cena - akad. soch. Michal Gavula