Korunové bankovky (8) Série Albína Brunovského
našem přehledu o korunových bankovkách jsme v posledním čísle časopisu M & B (3/2011; 37–39) skončili emisí bankovek z období roků 1970 a 1973.
Zcela poslední emisí bankovek do roku 1989 byla emise, označovaná často jako tzv. gottwaldovská, především díky ne zcela vkusně provedené (zejména z pohledu barevného řešení) bankovce o nominální hodnotě 100 Kčs.
V Zcela poslední emisí bankovek do roku 1989 byla emise, označovaná často jako tzv. gottwaldovská, především díky ne zcela vkusně provedené (zejména z pohledu barevného řešení) bankovce o nominální hodnotě 100 Kčs.
Emitentem poslední emise bankovek byla ještě Státní Banka Československá. Bylo vydáno celkem 5 bankovek, z nichž se žádná neobjevila v tzv. prozatímním vydání (Provisional Issue; Revalidation Stamps on Czechoslovakian Notes) bankovek v roce 1993, které bylo opatřeno kolky.
První bankovkou je 10 Kčs z roku 1986. Na A bankovky je podobizna Pavola Országha Hviezdoslava, na R je vyobrazena oblast Oravy. Bankovka byla emitována v sérii J, V a P. U poslední uvedené se mohou vyskytovat různé varianty vodoznaku.
Další je bankovka o nominální hodnotě 20 Kčs s vyobrazením Jana Amose Komenského na A. Na R je „strom života a mladý pár. Bankovka byla emitována v roce 1988 v sérii E a H. Rovněž u této bankovky se může provedení vodoznaku odlišovat.
Bankovka Pick #96 (50 Kčs) byla vydána v roce 1987 ve variantách Pick #96a (prefix #F 01 – 84) a Pick #96b (prefix #I 01–28). Na A bankovky je zobrazen Ludovít Štúr, na R panorama Bratislavy. Vodoznak se může odlišovat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Výrobní defekty na mincích (3)
V předchozích částech této série o výrobních defektech na mincích byly na stránkách posledních dvou čísel časopisu M&B popsány jednotlivé fáze mincovní výroby od přípravy a zpracování mincovního kovu až po realizaci finálního produktu tj. ražbu mince. Ve stručnosti byly představeny základní technologické postupy a operace, včetně používaného mincovního nářadí a strojního zařízení. Poté byly prezentovány výrobní defekty na mincích vznikající v průběhu prvních dvou základních fází mincovního díla – během fáze přípravné a mincířské. Seznámili jsme se nejen s chybami metalurgických a kovářských operací, ale též s různými chybami ryteckými. Třetí, finální fází, mincovního díla byla fáze pregéřská, během níž probíhala vlastní ražba mincí. Právě četným chybám ražebním je věnována závěrečná III. část tohoto pojednání o výrobních defektech na mincích.
Ražební chyby lze charakterizovat jednak jako chyby vzniklé vlivem nedokonalosti technologického procesu, protože ražba je ve své podstatě tvářecí proces, jednak jako chyby vzniklé v důsledku nepozornosti pregéře nebo jeho pomocníka. Každá z mincí postižených v této fázi mincovního díla nějakým defektem je v podstatě unikátem. Vady vzniklé během ražby jsou nahodilé. Nelze totiž předpokládat, že by mohlo dojít k opakovanému neúmyslnému zhotovení identického výrobního zmetku.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
