 Sada zlatých slitků 5 gramů PAMP - The Gold Rush Collection
země původu : Švýcarsko
rafinér :
Produits Artistiques Métaux Précieux
Charakteristika
obsah drahých kovů: 999,9/1000 Au
rozměr : 14 x 23,3 mm x 0,83 mm
váha : 5 gramů
slitek je číslovaný na certifikátu
| |
Cena :
|
| | |
|
Zlaté slitky Pamp pro sběratele.
Tyto švýcarské zlaté slitky se neprodávají za denní cenu zlata. Jejich
cena se fixuje v den importu a zůstává stejná až do doprodání zásob.
Doporučení pro investory
- Švýcarské zlaté slitky Argor-Heraeus
- Aktuální
cena investičního zlata
Kazeta se slitky
Zlatá horečka na Klondiku je pokládána za jednu z největších masových
migrací za nalezišti zlata v dějinách. Koncem 19. století přivedla
desítky tisíc lidí do pusté oblasti Klondike u dnešního města Dawson
City v kanadském teritoriu Yukon.
V srpnu 1896 Američan z
Kalifornie George Carmack společně s manželkou Kate a švagry Keishem
(známým jako Skookum Jim Mason) a Káa Gooxem (Dawson Charlie nebo
Tagish Charlie) chytali lososy na řece Klondike. Kate a oba švagři
byli příslušníky indiánského kmene Tagishů. Čtveřice se zde setkala s
Robertem Hendersonem, zkušeným zlatokopem, který hledal zlato už 25
let po celém světě, ale přesto se mu nedařilo zbohatnout. Jeho
vyprávění o tom, že v okolí řeky Klondike by se měla nacházet
naleziště zlata, zaujalo Carmacka.
Carmack se společníky se
poté přesunul o několik kilometrů proti proudu řeky, ke Králičímu
potoku. Chtěli zde kácet stromy a klády prodat na pile u Fortymile
Creeku. Díky Hendersonovu vyprávění zároveň hledali v potoce zlato.
17. srpna 1896 zlato skutečně našli. Naleziště bylo mnohem vydatnější
než všechny do tehdejší doby objevené v oblasti Yukonu. Díky nálezu
byl také Králičí potok přejmenován na Bonanza Creek.
Certifikáty
Díky
extrémní izolaci Klondiku od okolního světa se zpráva o bohatých
nalezištích zlata dostala do USA až příští rok. 14. února 1897
dorazili první zlatokopové do přístavu v Seattlu. Na další parník,
který připlul o několik dní později do San Francisca už čekaly tisíce
zvědavců. Zpráva o tuně zlata na jeho palubě se okamžitě rozšířila po
celém světě vypukla opravdová zlatá horečka. Do odlehlé oblasti
Klondike se vydaly tisíce lidí z celého světa. Většina dychtivých
zlatokopů připlula do přístavů Skagway nebo Dyea na Aljašce.
Na objevení zlata na Klondiku zbohatli nejen zlatokopové, ale
především podnikatelé a podnikavci.
Zlato se na Klondiku
těžilo a stále ještě těží na tzv. placerech. Slovo placer pochází ze
španělštiny a jeho původním významem je písčina. Označuje se jím
místo, kde je zlato (nebo jiné vzácné minerály) uložené v nánosech
písku nebo štěrku v korytech řek. Nejjednodušším způsobem jak zlato
získat z placeru je rýžování. Využívá se přitom toho, že zlato je
zhruba devatenáctkrát těžší než voda a mnohem těžší než štěrk a písek.
Při ručním rýžování se nabírá směs štěrku a písku do kovové pánve a
pomocí proudu vody a za neustálého kroužení pánví se z ní postupně
odplavují lehčí částice. Stejný princip se využívá i při rýžování
zlata ve velkých otevřených bednách opatřených na dně příčkami na
zpomalení pohybu částeček zlata, do kterých se přidává rýžovaná směs
lopatami. Tento způsob byl v počátečním období na Klondiku typický.
Ruční rumpál u potoka Bonanza Creek
Těžba zlata na Klondiku
měla i svoje specifikum, vyplývající z klimatických podmínek. Už
několik metrů pod povrchem se nachází permafrost - věčně zmrzlá půda,
nerozmrzající ani za největších letních teplot. Po počáteční těžbě v
horních vrstvách začali zlatokopové těžit hlubší vrstvy a narazili na
zmrzlou půdu. Tu napřed museli rozmrazit. Zpočátku prostě rozdělali na
vrstvě kterou chtěli odtěžit oheň. Od roku 1902 se začalo používat k
rozmrazování vodní páry. Táto činnost se vykonávala v zimě.
Rozmrazenou horninu těžili ze šachet pomocí ručních rumpálů a ukládali
jí na povrchu. Na jaře ji potom vodou promývali. Zlato se na Klondiku
těžilo ještě dlouho po skončení zlaté horečky, dokonce v posledních
letech se těžba obnovila, i když už není tolik rentabilní jako dřív.
Nešlo však o individuální rýžování, ale o průmyslovou těžbu velkými
plovoucími bagry. První z nich začal těžit už v roce 1899 za doznívání
zlaté horečky.
Mezi desítkami tisíc lidí, kteří přišli za
zlaté horečky hledat na Klondike zlato byl i Jack London, který své
zážitky použil při psaní knih Bílý tesák a Volání divočiny. London
přišel na Yukon jako jednadvacetiletý v září 1897 a zkoušel štěstí
jako zlatokop na potoce Henderson Creek, 120 km jižně od Dawson City.
Jeho chatrč byla po zlaté horečce opuštěná a znovuobjevená v roce
1936.
- Největší zlatý nuget na světě vážil desítky kilogramů.
[
Více zde ... ]
|
Rub a líc zlatého slitku
z kolekce zlatá horečka.
Brazil 1693
Brazilské město Ouro Preto, v překladu “černé zlato”,
bylo založeno na konci 17. století. Černé zlato proto, že se zlaté
valounky ukrývaly pod černou vrstvičkou oxidu železa. V průběhu 18. a
19. století se Ouro Preto stalo centrem brazilské
zlaté horečky.
První objev zlata proběhl někdy mezi lety 1693
a 1698. Pravděpodobně při výpravě kterou vedl Duarte Lopes. Jako první
sem dorazila v roce 1698 skupina, kterou vedl Antonio Dias. Během
třiceti let se tábor rozrostl na město se 40 000 obyvateli a
Ouro Preto se stalo největší latinskoamerickou aglomerací té
doby. Pozdější útlum těžby sice zastavil dynamický rozvoj města, ale
zůstaly zde zachovány impozantní historické památky.
V Minas Gerias bylo v 18. století
celkem získáno asi 720 tun zlata a v dolech tehdy podle odhadu
pracovala až třetina obyvatel této oblasti. Menší naleziště byla tehdy
objevena i v oblasti Goiás a Matto Grosso.
Siberia 1838
California 1848
Australia 1851
V Austrálii bylo zlato poprvé
objeveno v roce 1823 ve Fish River v Novém Jižním Walesu. V roce 1851
byl učiněn významný nález na území dnešního města Bendigo (stát
Victoria). Do konce roku se zde získalo 6 tun zlata, v roce 1853 to
bylo už 20 tun. Zlato bylo nalézáno hlavně přímo na povrchu a hned
jeden z prvních objevených nuggetů měl hmotnost přes 15 kg. (V roce
1872 byl dokonce objeven nugget s obsahem 92 kg zlata.)
V roce 1851
bylo zlato u Bendiga navíc objeveno i v údolí Forrest Creek. Za
pouhých 10 let se z této lokality podařilo získat 110 tun zlata; podle
všeho šlo o nejbohatší dosud objevené zlatonosné náplavy vůbec. Právě
zlatá horečka způsobila masivní přistěhovalectví do Austrálie – jak
známo, evropské osídlení Austrálie začínalo jako britská trestanecká
kolonie.
V roce 1880 dosáhl v Austrálii první důl na světě hloubky
600 metrů.
South Dakota 1876
Zbohatnout se během zlaté
horečky podařilo opravdu jen málokomu. V roce 1898 našli
zlatokopové 15 tun zlata v hodnotě 10 milionů dolarů, v blízkém Dawson
City ovšem v barech a saloonech utratili 60 milionů dolarů; i to
ukazuje, kdo na celém boomu zřejmě profitoval nejvíc. Celkem zde bylo
během zlaté horečky získáno asi 75 tun zlata.
Canada 1896
|
Z naší nabídky vybíráme:
