Aukce #08085 - 5000 Kč Most v Písku

POLOŽKA
5000 Kč Most v Písku

AUKCE

Číslo aukce:	# 08085
Zahájení aukce:	06.11.2018
Aukce končí:	18.11.2018
Vyvolávací cena:	32000,00 Kč
Dosažená cena:	32000,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	34000,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	32000,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní zlatá mince 5000 Kč z cyklu Mosty České republiky
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Ražba Česká mincovna
Emitent: Česká národní banka - ČNB

EMISE: JARO 2011

průměr: 28 mm
hmotnost: 15,55 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
limitní náklad: 25.000 ks
provedení proof emise 6900 ks
provedení b.k. emise 2600 ks

STAV

provedení Proof

VÍTE, ŽE:

Nejslavnější design české zlaté mince je k dostání i jako stříbrné a zlaté medaile. Nejkrásnější medailony patří do každé sbírky.

PŘÍHOZY V AUKCI #08085

Na tuto aukci zatím není přihazováno

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
9910	12.05.2024	28000 Kč	30000 Kč
9790	17.03.2024	27000 Kč	28300 Kč
9204	06.12.2021	26000 Kč	32000 Kč
8933	01.07.2020	14230 Kč	25300 Kč
8893	26.02.2020	14230 Kč	25503 Kč
8875	11.02.2020	14230 Kč	23663 Kč
8540	25.08.2019	14230 Kč	22999 Kč
8469	23.06.2019	24000 Kč	24001 Kč
8445	16.06.2019	14230 Kč	23001 Kč
8362	26.05.2019	15230 Kč	20502 Kč
8189	10.03.2019	24000 Kč	25101 Kč
8170	17.02.2019	24026 Kč	24027 Kč
8070	04.11.2018	28100 Kč	28101 Kč
7751	04.03.2018	30800 Kč	30801 Kč
7664	21.01.2018	30800 Kč	30802 Kč
3418	28.10.2013	27500 Kč	30000 Kč
2873	24.06.2013	31500 Kč	33333 Kč
2575	29.04.2013	31500 Kč	31501 Kč
2375	01.04.2013	32500 Kč	32503 Kč
1867	22.10.2012	38000 Kč	40000 Kč
1683	06.08.2012	38500 Kč	38501 Kč
1486	24.06.2012	40000 Kč	40001 Kč
1153	02.04.2012	35000 Kč	40001 Kč
1093	19.03.2012	25000 Kč	40630 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

Architektura Na mincích, medailích a plaketách

Kdyby se některý s teoretiků medailérství zamyslel nad četností námětů na mincích, medailích a plaketách, vyjde mu na jednom z čelných míst asi architektura.

Stavby nebo jejich části najdeme od antiky až po dnešek ve všech slohových obdobích a obliba jejich užívání bude nejspíš pokračovat i nadále. Vyčerpávající zpracování tématu by si vyžádalo několik svazků a přístup k němu by nabízel více možností. Chronologický, slohový, teritoriální, autorský a našly by se jistě další. Volím proto jako obvykle úvahu opřenou o vlastní zkušenost s komorními reliéfy staveb, jejich souborů a naopak detailů.

Je více důvodů, pro které se architektura na mincích a medailích může objevit. Typická stavba například na první pohled charakterizuje lokalitu a text už to jenom potvrdí. Městská veduta s úspěchem plní tutéž úlohu. Obě, stavba i veduta, dodají kulisu k nějaké významné události, které je ražba věnována. Zobrazení jednotlivé významné stavby může třeba připomenout položení základního kamene, její otevření, také ale zaznamenání hodný příběh, ke kterému v ní došlo, nebo instituci, která v ní sídlila nebo sídlí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013

KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner

Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.

Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.

Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY