VERTIKÁLNĚ-VERTIKÁLNÍ BANKOVKY RUSKA
[výběr 2014–2018]
K překvapení sběratelské veřejnosti emitovala centrální banka ruské federace v letech 2014–2018 tři bankovky, které se zcela vymykají zaběhnutému vzoru ruských i sovětských bankovek. Zachovávají si jedno; nejsou signované.
U bankovek je však zcela nově použitý jiný než horizontálně – horizontální formát. Jsou totiž vertikálně – vertikální a odlišují se i svým materiálovým složením. Níže se budeme třem ruským bankovkám, kterých se toto sdělení dotýká, věnovat podrobněji. O ruském rublu bylo napsáno mnoho studií a popisných sdělení, včetně v posledních letech diskutované symboliky pro tuto měnovou jednotku ►. ► Kudweis M.: Ruský rubl; bankovka Pick#276a [2017] základní symbolika
Pouze pro připomenutí uvádíme, že podle ISO 4217 má ruský rubl kód RUB a to od roku 1998. V tomto roce provedlo Rusko významnou měnovou reformu, kdy se z 1000 starých rublů stal jediný nový rubl. Setinou rublu je kopějka (1/100). Označení rubl nesla již měnová jednotka v období carského Ruska a pochopitelně také v době Sovětského svazu. Rubl se objevuje již v roce 1769 v době Ruské říše (Russia empire).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
DRUHÁ MĚNOVÁ REFORMA Peníze v poválečném Československu
Československá exilová vláda v Londýně se už od počátku čtyřicátých let intenzivně zabývala otázkou obnovy válkou poškozeného hospodářství.
Ministr financí Ladislav Feierabend zprvu prosazoval myšlenku exilové Národní banky Československé, která však narazila u presidenta Beneše. Při ministerstvu financí tak nakonec jen vznikl měnový a bankovní odbor pod vedením Jana Viktora Mládka.
Záhy po zřízení vypracovává Bankovní odbor ministerstva financí plán ke stabilizaci hospodářství a obnově měny. Jeho součástí je i zakázka na výrobu zatímních státovek1. 5. června 1942 vláda schválila návrhy a odsouhlasila smlouvu s třemi britskými cedulovými tiskárnami na dodávku sedmi nominálních hodnot nových papírových platidel. Výroba státovek po 5 a 10 Kč byla svěřena společnosti Thomas de la Rue, Waterlow & Sons tiskla 20 a 50 Kč a Branbury Wilkinson & Co státovky po 100, 500 a 1000 Kč. Dohromady se vytisklo na 376 150 000 kusů státovek tzv. londýnské emise v nominální hodnotě 24,8 mld. Kč. V roce 1944 se následně ministerstvo financí dohodlo se společností Thomas de la Rue na tisku dalších 200 milionů kusů kolků2, které byly určeny k přetištění stávajících bankovek po osvobození Československa. Jak státovky, tak kolky byly následně až do konce války uskladněny poblíž anglického Bristolu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
