Joža Uprka (26. 10. 1861 – 12. 1. 1940) – jeden z nejslavnějších moravských malířů a grafiků. Rodák z obce Kněždub na Hodonínsku vytvořil rozsáhlé dílo, v němž zdokumentoval lidové tradice, zvyky a folklor jižní Moravy.

Obrazy dívek v pestrobarevných slováckých krojích oslňovaly svého času veřejnost nejen doma, ale i za hranicemi českých zemí. Jejich autor Joža Uprka vytvořil pozoruhodný národopisný dokument, který přináší svědectví o dobách minulých.

Uprka se narodil do selské rodiny, která však měla k umění, díky otci, amatérskému malíři, blízko. Ostatně jeho mladší bratr František se stal sochařem a Joža věděl, že bude malířem už od mládí. Ve dvaadvaceti nastoupil na pražskou akademii a později studoval a tři roky žil v Mnichově. Tam se stal spoluzakladatelem spolku Škréta, jehož členy byli například i Alfons Mucha nebo Luděk Marold. Městský život ho ale nelákal, tíhnul ke svému rodnému kraji, který mu byl nekončícím inspirací a kde vznikla jeho nejhodnotnější díla. Asi nejznámějším Uprkovým obrazem je Jízda králů z roku 1897, jenž existuje ve dvou provedeních: realistickém a impresionistickém. Ještě před jeho vznikem si autor, za organizačního přispění Alfonse Muchy, udělal jméno i ve Francii. Obraz Pouť svatého Antonínka vystavil na pařížském Salonu francouzských umělců a získal ocenění Mention honorable. Uprka rád cestoval a podíval se například do Itálie, Egypta nebo Palestiny. V Hroznové Lhotě si postavil ateliér, který byl později přestaven podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Od roku 1924 žil Uprka v obci Klobušice u Ilavy, domů se vrátil až po třinácti letech. To už byl ale vážně nemocen. Joža Uprka je pochován v rodné obci Kněždub. Jeho vnuk Josef Uprka se stal akademickým sochařem a patří k významným českým tvůrcům lité i ražené numismatiky.