Mince s meteority
Nové stříbrné australské mince obsahují úlomky meteoritu, který dopadl na planetu Země před 4000 lety. Byl nalezen na Campo Del Cielo ( Nebeské pole ), které se nachází v Argentině.
Nové stříbrné australské mince obsahují úlomky meteoritu, který dopadl na planetu Země před 4000 lety. Byl nalezen na Campo Del Cielo ( Nebeské pole ), které se nachází v Argentině.
První zmínky o tomto regionu nacházíme už v roce 1576, kdy se tehdejší španělský guvernér dozvěděl od indiánů o oblasti plné železa. Podle indiánských legend měly kdysi dávno spadnout z oblohy obrovské železné kameny. Jak se ukázalo, indiánské legendy měly pravdu. Indiáni pojmenovali oblast Piguem Nonralta, což Španělé překládali jako Campo del Cielo (Nebeské pole). Expedice, které prozkoumaly Campo del Cielo potvrdily, že na místo kdysi dopadlo velké množství železných meteoritů.
Nna území o rozloze 3 x 20 kilometrů se podařilo najít 26 kráterů. Jejich staří se odhaduje na 4 až 5 tisíc let. Kromě kráterů zde bylo nalezeno taky velké množství meteoritů. Největší z nich byl objeven v roce 1969 v hloubce 5 metrů a dostal jméno podle provincie El Chaco. Jeho hmotnost 37 tun ho pasuje na druhý nejhmotnější známý meteorit.
Meteority jsou složeny především ze železa, zbytek tvoří nikl (6,67%), kobalt (0,47%), fosfor (0,25%) a stopové množství dalších prvků jako germanium, iridium a gallium.
Podobné australské mince s drahými kameny, které byly na náš trh uvedeny začátkem roku byly vyprodány během jediného dne. Viz. článek.
Mince, které si mohou zájemci objednat na www.Zlate-Mince.cz nebo přímo zakoupit ve specializované prodejně v budově Obecního domu v Praze se české sběratelské veřejnosti představí taky na výstavě Sběratel 2009, která proběhne ve dnech 3.-5. září na výstavišti v Holešovicích.
Heraldika na mincích a medailích (1) Zrození heraldiky na bitevním poli
Už odedávna se na mincích a medailích uplatňovaly erby. Jejich reliéfy skrývají historické příběhy a jsou často také miniaturními uměleckými díly.
Cestu do tohoto magického světa nám umožní paralelní využívání poznatků z obecných dějin, heraldiky, numismatiky a dějin umění.
Saracéni zmizeli za obzorem a bylo po boji. Velitel křižáckého oddílu přehlédl bojiště a musel souhlasit se svým zástupcem. Na jejich straně bylo opravdu méně padlých než jindy. Tentokrát se nestalo, že v zápalu boje a při zhoršené viditelnosti, bojovali křižáci omylem jeden s druhým. Ta znamení namalovaná na štítech se opravdu osvědčila.
Scéna, kterou jsme si evokovali, se mohla odehrát někdy v průběhu druhé křížové výpravy v letech 1148–1149. Nejspíš právě na ní, z ryze praktické potřeby rozlišit, si začali křesťanští rytíři malovat na štíty jednoduchá a výrazná znamení. Někteří západoevropští baroni si tenhle zvyk možná přivezli už ze své domoviny. Naplno se však rozvinul až v boji s „nevěřícími“. Symbolické obrazy na štítech přitom nepředstavovaly nějakou novinku. Byly známy už dávno a měly různé poslání. Od dekorace, přes snahu dezorientovat a zastrašit protivníka, až po symbolické zajištění podpory vyšších sil. Něco z toho sdíleli i křižáci, ale hlavní motivace byla jiná. Stálé zlepšování zbroje vyvinulo novou konstrukci přilby, která zcela kryla hlavu. Bojovník v kompletní zbroji se tak stal anonymním a potřeba rozlišit v boji spojence od nepřítele byla náhle životně důležitá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
