K různým příležitostem.

Negrelliho viadukt Zlatá mince České národní banky
Česká národní banka vydala zlatou minci v nominální hodnotě 5000 Kč s vyobrazením Negrelliho viaduktu v Praze.

Pětitisícikoruna je součástí cyklu „Mosty“, který představuje technicky, architektonicky nebo historicky zajímavé mosty na českém území. V prodeji je od úterý 13. listopadu 2012.

„Negrelliho viadukt je nejdelším železničním mostem v České republice,“ uvedl člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek, který dohlíží na činnost sekce peněžní a platebního styku. „Tato unikátní stavba projektanta Aloise Negrelliho odolala i ničivé povodni v roce 2002,“ dodal Pavel Řežábek.

Na lícní straně zlaté pětitisícikoruny je oblouk Negrelliho viaduktu, v němž je ztvárněna kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Rubová strana zobrazuje boční pohled na tuto stavbu spojující pražské Masarykovo nádraží s nádražím Bubny. Podobu mince navrhl akademický sochař Zbyněk Fojtů, jehož rukopis nesou i zlaté pětitisícikoruny z cyklu „Mosty“ Gotický most v Písku a Renesanční most ve Stříbře.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013

Výrobní defekty na mincích (1) Stručný pohled do historie výroby mincí
Mincovní technika je vždy charakteristická pro určité historické období a mění se s technickým pokrokem.

Budeme se proto nejprve zabývat způsoby odpovídajícími dobové technické úrovni, kterými bylo zejména v našich historických zemích v průběhu desíti staletí v mincovnách zajišťováno mincovní dílo. Konečným produktem tohoto souboru na sebe navazujících výrobních činností byla ražená mince.

Mincovní dílo se zjednodušeně řečeno skládalo ze třech základních fází: A - přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání), B – mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení) a C – pregéřské (ražení mincí). Dříve než se mohlo přistoupit k finální fázi celého náročného technologického procesu tj. k vlastní ražbě mincí, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila a dodala mincovní razidla. Je pochopitelné, že i výroba razidel prošla v průběhu staletí řadou proměn – od puncovní techniky 10. století, přes umělecky vrcholnou dobu rytých obrazů českých denárů 12. století zpět k puncovní technice doby grošové a tolarové až ke strojové výrobě již velmi blízké té dnešní. Pokud se týká vlastní ražby mincí i ona prošla složitým vývojem od ruční ražby přes první jednouché stroje k technicky vyspělým mechanickým ražebním lisům.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

K různým příležitostem

NEAKTIVNÍ COOKIES