Trh s diamanty v Rusku nutně potřebuje státní pomoc.
Největšímu světovému producentovi diamantů De Beers klesl za šest měsíců letošního roku zisk o 99 procent na tři miliony USD (53,8 milionu Kč) a prodej surových diamantů se propadl o 57 procent na 1,4 miliardy USD.
Světová ekonomická krize má negativní vliv na maloobchodní prodej diamantových šperků i poptávku po neopracovaných kamenech.
Velkým problémům čelí i trh s drahými kameny v Rusku. Rusko přitom v tomto roce tiše překonalo společnost De Beers v roli největšího světového producenta diamantů. Ruská státní diamantová společnost Alrosa již od prosince neprodává neopracované kameny na otevřeném trhu. Místo toho jsou její diamanty uskladněny.
Ruský premiér Vladimir Putin slíbil více než miliardu dolarů na podporu nyní ztrátové produkce diamantů. Firmě Alrosa, která trpí prudkým propadem poptávky, vyčlení i přes nelehkou finanční situaci Ruska ze státní kasy 30 až 35 miliard dolarů. Putin státní pomoc přislíbil po návštěvě východosibiřského dolu Mir, kde Alrosa těží.
Alrosa představuje hlavní zdroj příjmů pro téměř milionovou oblast Jakutsko, její produkce představuje čtvrtinu celosvětového objemu.
Odborníci předpokládají, že k oživení poptávky na trhu s diamanty dojde až v roce 2011.
Ze světa kovových známek (27)
České chmelové známky II
Nejvíce chmelařů v historii – 11 430 potenciálních vydavatelů známek, je uváděno v roce 1929, kdy také na 17 264 hektarech kulminovala rozloha chmelnic v Československu. Na jejich množství měla dopad i první pozemková reforma, při níž zejména drobný příděl půdy uvedl do pohybu tisíce lidí. Zlevnění výroby účelových známek ve 20. letech minulého století spustilo lavinu i v ražbě chmelových známek. Dochovaný materiál ukazuje, že známky si nechali razit i chmelaři hospodařící na nepatrných rozlohách chmelnic.
Z úvodu by se mohlo zdát, že již z období před druhou světovou válkou existují tisíce chmelových známek. Taková je i představa většiny sběratelů, a tak není o tyto zajímavé a často mimořádně vzácné bohemiky zájem srovnatelný se známkami pivovarů. Skutečnost je ale poněkud jiná. Počet ražených známek kolísal od pár set kusů po emise několikatisícové v ydané velkostatky a později JZD a ČSSS. Většina českých chmelov ých známek byla ražena v počtu kolem 400 kusů a ve srovnání s mincemi raženými v miliónov ých nákladech tak patří ke vzácným ražbám. Fakt, že po skončení platnosti byly často jako bezcenné likvidovány celé emise, v ysvětluje velkou vzácnost některých dochovaných známek, jimž se zničení vyhnulo. Na otázku poměru odborně ražených a svépomocí zhotovených známek nelze za současného stavu bádání jednoznačně odpovědět.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
