Trh s diamanty v Rusku nutně potřebuje státní pomoc.
Největšímu světovému producentovi diamantů De Beers klesl za šest měsíců letošního roku zisk o 99 procent na tři miliony USD (53,8 milionu Kč) a prodej surových diamantů se propadl o 57 procent na 1,4 miliardy USD.
Světová ekonomická krize má negativní vliv na maloobchodní prodej diamantových šperků i poptávku po neopracovaných kamenech.
Velkým problémům čelí i trh s drahými kameny v Rusku. Rusko přitom v tomto roce tiše překonalo společnost De Beers v roli největšího světového producenta diamantů. Ruská státní diamantová společnost Alrosa již od prosince neprodává neopracované kameny na otevřeném trhu. Místo toho jsou její diamanty uskladněny.
Ruský premiér Vladimir Putin slíbil více než miliardu dolarů na podporu nyní ztrátové produkce diamantů. Firmě Alrosa, která trpí prudkým propadem poptávky, vyčlení i přes nelehkou finanční situaci Ruska ze státní kasy 30 až 35 miliard dolarů. Putin státní pomoc přislíbil po návštěvě východosibiřského dolu Mir, kde Alrosa těží.
Alrosa představuje hlavní zdroj příjmů pro téměř milionovou oblast Jakutsko, její produkce představuje čtvrtinu celosvětového objemu.
Odborníci předpokládají, že k oživení poptávky na trhu s diamanty dojde až v roce 2011.
Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
