Od antiky po první republiku
Zajímavá aukce
Jarní sezóna numismatických aukcí je v plném proudu a sběratelé jistě zaměří svůj zrak i na v pořadí již 8. aukci společnosti Macho & Chlapovič. V nabídce tohoto aukčního domu naleznete 560 zajímavých mincí, korunovačních a holdovacích medailí nejen uherských, ale i těch spjatých s našim územím. A také několik bankovek.
Sběratele keltských mincí jistě osloví položka #2 bratislavská hexadrachma, typ NONNOS s v y volávací cenou 3000 €. Aukce již tradičně nabídne širokou nabídku uherských středověkých nejen dukátov ých ražeb Karla Roberta, Zikmunda Lucemburského, Ladislava Pohrobka, Gabriela Bethlena, Juraje II. Rakocziho a Michala I. Apafiho. Zde stojí za v ypíchnutí tolarová ražba 1622 z kremnické mincovny, který naleznete pod číslem 48, je jedinečný nejen svou mírou v ýskytu, ale i jedinečnou zachovalostí. Druhá mince v pořadí, kterou nemůžeme opomenout je nagbaňský 5dukát Michala I. Apáfiho (#51). Tato ražba se nenachází ani ve velkých sbírkách Nemzeti muzea. Naleznete tam alespoň jeho tolarový odražek. Vy volávací cena startuje na 15 000 €. Aukce pokračuje habsburskými ražbami Ferdinanda I., Maxmiliána II., velmi oblíbeným Rudolfem II., mezi nimiž naleznete nejen kremnické ražby, ale i celou řadu těch českých.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner
Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.
Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.
Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
