ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (48)
Početní peníze II. – Importované
Početní peníze se v Čechách razily již ve 14. století, ale jejich produkce byla marginální a nestačila potřebám. Četné nálezy na území ČR dokládají jejich mohutný import.
Nakolik se u nás užívaly početní peníze z Francie a z rakouských zemí, které se ojediněle objevují v nálezech, není prozatím zřejmé. Mohly to být ražby typu koruna – květinový kříž s opisem AVE MARIA GRACIA PLENA na líci a literami A-V-E-G kolem čtyřpásu na rubu (obr. 1), které jsou přidělovány do doby vlády Karla VI. (1380–1422) (Mitchiner 1988, 179–182). Zajímavostí je v tomto ohledu nález staršího francouzského žetonu Filipa VI. z Valois (1328–1350) typu trůnící panovník – květinový kříž (obr. 2) jako součást depotu míšeňských grošů odkrytého v roce 1888 v okrese Žďár nad Sázavou (Němeček 1968, 250). Patrně se u nás užívaly také nejstarší tyrolské početní peníze z doby vlády arcivévody Zikmunda 1439–1490 (Radoměrský 1950, 176–177, č. 7) (obr. 3). Později v Čechách převládl dovoz z Norimberku, kde se od poloviny 15. století počal vzmáhat cech klempířů a výrobců početních penízů. Příslušník cechu, který se zabýval výrobou početních peněz, se nazýval Rechenpfennigschläger či Rechenpfennigmacher, čili doslova razič či v ýrobce početních penízů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
Brunovského emise
Poslední socialistické bankovky
Po krátkém intermezzu z přelomu 60. a 70. let, kdy byl dán prostor novým a neotřelým návrhům, přistoupila Státní banka československá (SBČS) ve spolupráci s federálním ministerstvem financí k sestavení jmenného seznamu výtvarníků, kteří by přicházeli v úvahu při tvorbě nových platidel.
Příčiny k vytvoření seznamu „povolených“ umělců byly hned dva. Za prvé se jednalo o důvody ryze praktické, kdy se po zkušenostech z minulých let se SBČS často setkávala s množstvím nedostatečně kvalitních výtvarných návrhů a v druhé řadě hráli svou roli i důvody ryze ideologické. Patřičné úřady nechtěly riskovat podobný debakl, jaký nastal s vítězným návrhem nerealizované desetikoruny režimu nekonformního Oldřicha Kulhánka s portrétem sv. Jakuba z Levoče.
Nastupující normalizace se ale projevila nejen kádrováním povolených umělců, ale také změnou ideových motivů. Na rozdíl od předešlých let tak už nebylo myslitelné, aby se v návrzích nových platidel objevily náboženské motivy, ale naopak byl dán prostor socialistickým tématům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
