150. VÝROČÍ BITVY U HRADCE KRÁLOVÉ Pamětní mince 200 Kč 2016 II
Bitva u Hradce Králové, známá také jako Bitva u Sadové nebo Bitva na Chlumu se stala rozhodující bitvou prusko-rakouské války.
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2016 je mince ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové, kterou vydala Česká národní banka 29. června 2016 na základě vyhlášky č. 165/2016 Sb.
Odehrála se 3. července 1866 severozápadně od Hradce Králové a střetla se v ní vojska Pruského království v čele s králem Wilhelmem I. a náčelníkem generálního štábu generálem Helmuthem von Moltkem s vojsky Rakouského císařství a Saského království v čele s polním zbrojmistrem Ludwigem von Benedekem. Bitvy se zúčastnilo téměř půl milionu vojáků a jde tak o největší vojenské střetnutí na území dnešní České republiky, které skončilo rozhodujícím vítězstvím Pruska. V rakousko-saské armádě bylo téměř 6000 padlých, přes 8000 zraněných a přes 22 000 zajatých, v pruské armádě téměř 2000 padlých a 7000 zraněných. Po několika dalších menších střetech skončila prusko-rakouská válka podpisem mírové smlouvy (tzv. Pražského míru) 23. srpna 1866 v Praze.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
MISTŘI PADĚLATELÉ (1) Giovanni da Cavino a Nicolaus Seeländer
Pravá nebo falešná? Tuto otázku si sběratelé mincí kladou po celá staletí.
Falza ke škodě sběratelů nejsou záležitostí posledních desetiletí, již renesanční numismatici se museli potýkat s podvodníky vyrábějícími „rarity“. Kdo byli první padělatelé, co je vedlo k výrobě falz a podařilo se jim obelstít tehdejší sběratele?
Říká se že, padělání mincí je staré jako mince samy a totéž platí také padělcích mincí ke škodě sběratelů. Mince byly sbírány již v antice a zájem o ně neopadl ani v ranném středověku. V Itálii 14. století pak s příchodem humanismu vypukla doslova sběratelská horečka. Humanisté a šlechta fascinovaní „nově objeveným“ Římem začali utrácet obrovské sumy za antické umění a věci denní potřeby. Mezi první známé sběratele mincí patřil i florentský básník a učenec Francesco Petrarca (1304–1378), který se na základě studia ikonografie a epigrafiky snažil spojit jemu předložené římské mince se zprávami antických autorů. Numismatika byla od počátku výsadou mocných a bohatých. Italské šlechtické rodiny jako Sforza v Miláně, Este ve Feraře a Medici ve Florencii rozmnožovaly své sbírky po mnoho generací. Inventář sbírky vyhotovený rok po smrti bankéře a politika Cosima de Medici (1389–1464) obsahoval 100 zlatých a 503 stříbrných antických mincí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
